Kastrace koně

Kdy kastrovat koně?

Hřebce je optimální nechat vykastrovat ve věku dvou až tří let. Lze to však provést i kdykoliv později. Čím později je kastrace provedena, tím více z vlastností hřebce si kůň ponechá.

Jak se kastrace provádí

Existuje více metod pro provedení tohoto zákroku.

První z nich je kastrace na stojícím koni. Zvíře se při této metodě zcela neuspí, pouze se uvede do sedace a varlata se lokálně znecitliví. Je to způsob snadno použitelný v terénních podmínkách. Také odpadají starosti s pokládáním koně i s jeho vstáváním. Je to poněkud náročnější pro operujícího, protože kůň může kopat. I navzdory sedaci přeci jen reaguje na přetětí semenného provazce (to jest útvar, kterým pokračuje varle a nadvarle směrem do břicha; skládá se z chámovodu, cév, nervů a vaziva, obalené pobřišnicí). Nicméně kopání nebrání provedení zákroku. Horší situace nastává, když kůň špatně drží rovnováhu a padá. Ale i to se dá zvládnout.

Při této metodě se nařízne šourek, vytáhne varle a přetne se semenný provazec. Tím je zákrok hotov, varle je odstraněno. Semenný provazec ani šourek se nešijí, krev i sekret z rány tak mohou volně vytékat a rána se brzy zahojí. Žádný cizorodý (šicí) materiál nikde nedráždí.

Druhou metodou je kastrace na ležícím koni. Zde se kůň uvádí do celkové anestezie, položí se na bok a následně na záda. Udržet ho v této pozici je snadné, stačí na to dva pomocníci. Každý se opírá o jednu plec a kůň tím získá dostatečně stabilní polohu pro celou dobu trvání kastrace. Následně se vydezinfikuje a zarouškuje operační pole a přistoupí se k vlastnímu zákroku. Rozdíl oproti předchozí metodě spočívá v tom, že semenný provazec i kůži šijeme. Zde je to snadno proveditelné, kůň leží a spí.

Opatření před a po zákroku

Před vlastním zákrokem je třeba vyšetřit celkový zdravotní stav koně. Při jakékoliv nemoci je třeba kastraci odložit a přistupovat k ní jen na zcela zdravém koni. Veterinář důkladně prohmatá šourek a varlata, aby odhalil případnou kýlu nebo kryptorchismus (kryptos = skrytý, orchis = varle, varle během svého sestupu z dutiny břišní nedoputuje až do šourku, zůstane např. v břiše nebo v tříselném kanálu).

Kůň dostane hladovku před i po zákroku - jde o prevenci vdechnutí krmiva při nástupu do anestezie nebo sedace i při probouzení se. Pozor, nesmí žrát nic, tedy ani podestýlku!

Preventivně se podává sérum proti tetanu.

Komplikace

U vykastrovaného koně je třeba sledovat a kontrolovat jak jeho celkový stav, tak i stav kastračních ran. Můžeme pozorovat např. krvácení z kastračních ran. Bezprostředně po zákroku je to normální. Pokud ale se do půl hodiny nezastaví nebo se vrací, tak to už musíme řešit. Nejjednodušší je dát koni na bedra přikrývku namočenou ve studené vodě.

Mnohem závažnější stav nastává, když kůň krvácí do dutiny břišní. To nevidíme, ale můžeme to na koni poznat. Za několik hodin pozorujeme kolikové bolesti, bledé sliznice a zrychlený puls. Ale operační rána na šourku je v pořádku. Zde je namístě podat transfuzi krve.

Další komplikací je výhřez nejrůznějších struktur. Pokud vyhřezne vazivo nebo semenný provazec, nejde o nic závažného. Nejobávanějším a nejnebezpečnějším stavem je výhřez střev, který může končit i smrtelně. Většinou se objeví hned. Veterinář musí s tímto stavem počítat a předem se na něj připravit. Starokladrubští vraníci mají k tomuto sklon, proto se nekastrují bez zašití.

Dále hrozí infekce kastračních ran. Ta někdy může přejít až na pobřišnici a tím vážně ohrozit zdraví i život koně.

Prevence komplikací

Jde především o vhodně zvolenou metodu kastrace (otevřená metoda bez šití je přece jen rizikovější). K zákroku přistupujeme jen na zcela zdravém zvířeti. Věnujeme mu zvýšenou pozornost, sledujeme jeho zdravotní stav i stav kastračních ran. Čistota prostředí, ve kterém se kůň nachází, je neméně důležitá. Tato zvýšená péče se nám však vrátí, snížíme tím riziko vzniku komplikací.

Autorka: Tereza Vokatá