Přirozená křivost koně II.

Co s tím?

Kůň s jednou stranou dutou nestejnoměrně zatěžuje své tělo, a dochází tak k přílišnému opotřebování pánevních kostí. Aby byl kůň na „slabší stranu" ohebnější, je třeba ho pomalým cvičením nejdříve srovnat a postupně přejít k procvičování „tužší" strany. Po koni ze začátku nevyžadujeme úplné ohnutí, pro jeho ztuhlé svaly by to totiž nebylo nejlepší.

Princip spočívá v tom, že z počátku budeme ohýbat dutou stranu koně ještě více, než je přirozené - kůň tedy bude vnímat ohnutí na tužší stranu jako příjemné uvolnění. Nadcházející gymnastická práce vychází z pravidel, které sestavil jezdecký mistr Gustav Steinbrecht, který je považován za průkopníka moderní drezúry. Pokud nemáme zkušenost s drezurními cviky, můžeme s koněm pracovat i v rámci zásad horsemanship.

Cviky k narovnání

„Jezdi svého koně dopředu a narovnej ho!" Toto pravidlo mistra Steinbrechta nám vysvětluje, že ohýbání a následné narovnávání vždy vychází z posunu ze zádě směrem dopředu. Nyní si konkrétněji popíšeme některé z používaných metod k narovnání koně...

Renverz

Tento francouzský výraz můžeme přeložit jako „ohnout dozadu". A opravdu, kůň by měl být ohnutý okolo vnější holeně.

Dovnitř plec

V tomto případě je kůň ohnutý okolo vnitřní holeně. Tento cvik koriguje přirozenou křivost koně, ale zároveň podporuje jeho ohebnost. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí tohoto cviku je pevný sed jezdce a zkušenosti s tímto typem cvičení, protože pravidelné chybné provádění může poškodit končetiny koně. Jezdec pracuje s koněm tak, že ho vnitřní holení tlačí do strany a vnější pobízí k pohybu dopředu. V pokročilém stádiu tréninku by měl být kůň odkloněn od stěny v úhlu zhruba 45°. Tento cvik lze provádět v kroku, klusu i cvalu.

Stranové pohyby

Toto cvičení posiluje ohebnost páteře a pružnost kloubů, šlach a svalů. Pozor, jedná se o umělé pohyby, který kůň ve volnosti nedělá! Kůň je ohnutý do směru či protisměru pohybu a ustupuje celým tělem. Správné provedení si ověříme tak, že se zepředu či zezadu podíváme koni na nohy - měli bychom vidět pouze končetiny.

Vyklenutí hřbetu

Koně s vyklenutým hřbetem si můžeme představit jako pohybující se ocelovou pružinu. Abychom vyklenutí dosáhli, můžeme pracovat s koněm tímto způsobem:

• a) práce na ruce

- odehrává se bez jezdce

- tušírováním (poklepáním na končetiny dlouhým drezurním bičíkem) se procvičuje podsazování pánevních končetin

• b) natažení pod sedlem

- jezdec sedí vodlehčeném sedu a dosáhne tak toho, že se svaly koně napnou a páteř se zvedne

• c) „kamzík na vrcholku"

- zlepšení rovnováhy koně, který je vpodstatě natočen

Traverz

Traverz znamená česky „napříč". Jedná se o cvik, kdy předek koně jde po vnější stopě, zatímco záď po vnitřní. Správné provedení záleží i na sedu jezdce - jeho ramena a pánev by měly být rovnoběžné s pánví koně.

Co tedy dodat na závěr? Snad jen to, že žádný učený z nebe nespadl - a tak pokud vám chybí dostatek zkušeností, pouštějte se raději do cvičení s koněm pouze pod dohledem někoho, kdo této práci opravdu rozumí...

Přirozená křivost I

Autorka: Petra Hanáčková