Lonžování přes kavalety II. díl

1. fáze: počáteční lonžování bez kavalet

Na začátku cvičení musíme koně nechat uvolnit. Za tímto účelem ho necháme běhat lehce vyvázaného asi 5 - 10 minut v klusu, poté i ve cvalu na středním kruhu. Někteří koně se ihned s chutí dají do pohybu, někdy i prudce vyrazí vpřed. Pomocí uklidňujících slov koně postupně přivedeme do normálního tempa. Nepomohou-li slova, zkusíme si pomoci lonží tak, že ji krátce přitáhneme a zase povolíme.

2. fáze: připnutí vyvazovacích otěží

Po změně směru a krátkém olonžování na druhou ruku následuje připnutí vyvazovacích otěží. Jelikož kůň chodí na oblé linii, proto vnitřní vyvazovací otěž musí být kratší než vnější otěž. Správný rozdíl je zkrácení o 5 - 10 cm. Vnější vyvazovací otěž ohraničuje sestavení koně dovnitř a zamezuje vybočení přes vnější plec. Proto musí být vnější otěž neustále napnutá. Vyvazovací otěže se upevní na podbřišníku pod vrchními bočnicemi sedla, aby mohl kůň nad kavaletami natáhnout krk směrem dopředu - dolů. Pro pevnější zapnutí vyvazovacích otěží je vhodnější použití lonžovacího řemene (obřišníku). Vyvazovací otěže se zapínají do kroužků, které jsou po stranách obřišníku a tím nemohou sklouznout dolů.

Lonž můžeme připnout několika způsoby:

1. Nejvhodnější způsob je připnutí lonže na vnitřní kroužek udidla. Zajistí tak měkčí spojení mezi lonží a hubou koně, a pokud je kůň vyvázaný, nemůže dojít k vytažení udidla z huby do strany.

2. V případě, že kůň není vyvázaný, je vhodné použít spojovacího můstku mezi oběma kroužky udidla, takzvané brýle, ke kterému se lonž připne.

3. Třetí možnost je provléknout lonži vnitřním kroužkem, vést ji pod bradou koně k vnějšímu kroužku a tam ji připnout. Tento způsob je již ostřejší a někdy může způsobit, že kůň na kruhu půjde k sestavení směrem ven.

4. Nejostřejším a proto nejnevhodnějším způsobem je vedení provléknuté lonže vnitřním kroužkem přes hlavu koně do vnějšího kroužku udidla.

Další možnost je zapnutí lonže do vnitřního kroužku současně do kroužku hannoverského nánosníku. Působení je obdobné jako při zapnutí na straně obnosku.

Po zapnutí vyvazovacích otěží následují cviky na středním kruhu. Procvičují se hlavně přechody (klus - cval, cval - krok) a pokud po 5 - 10 minutách dosáhneme toho, že kůň v klusu i ve cvalu skloní hlavu a najde přilnutí na udidle, potom můžeme přejít k práci na kavaletách.

3. fáze: lonžování přes kavalety

Lonžujeme- li mladého koně, musíme ho nejdříve seznámit s kavaletami. Na kruhu postavíme jen jednu kavaletu a necháme koně přes ní přejít v libovolném chodu. Po přivyknutí můžeme přidat další kavalety. Začínáme v klusu a končíme v kroku. Koně pochválíme, přepneme vyvazovací otěže a lonž a pokračujeme s prací na druhou ruku.

U zkušenějších koní můžeme po olonžování přistoupit k práci na vnějších kruzích. Správně koně navedeme na kavalety, jinak by mohlo dojít k porušení pravidelnosti chodu. Kruh zvětšujeme povolením lonže a lonžovací bič se pohybuje směrem k pleci koně.

V neposlední řadě musíme mít na paměti, že zadní vnitřní končetina je vystavena většímu zatížení. Proto sledujeme průběh pohybu a při jakémkoliv nepravidelném zvedání končetin (napětí nebo bolest svalů) se ihned vrátíme na střední kruh. Neustálé střídání  kruhů i bez známek námahy vede k posilování svalstva koně. Častou změnou směru zabráníme jednotvárnosti, která bere koni radost z pohybu.

Lonžování přes kavalety by nemělo trvat déle jak 20 minut. Výcvikovou hodinu můžeme rozčlenit takto:

-      10 minut v kroku

-      5 - 10 minut běhání bez vyvazovacích otěží

-      10 - 15 minut s vyvázáním bez kavalet

-      20 minut v kroku a v klusu přes kavalety

Nakonec koně pochválíme a necháme bez vyvazovacích otěží vykrokovat dokud neuschne.

Autorka: Karolína Pachotová