Výcvik mladého koně, aneb jak na koňského juniora - 1. díl

Základem pro výcvik mladého koně je důvěra, respekt a nadšení. Čím dříve hříbě získá důvěru, tím lépe. Již v prvních měsících ho můžeme zvykat na ohlávku, na čistění, zvedání kopyt a na vodění. Vodíme nejprve za matkou až později samotné.

V době odstavu by se již mělo dát s hříbětem bez problémů manipulovat, brzké osvojení základních návyků nám později usnadní práci. Po odstavu je pro hříbě důležitý kolektiv vrstevníků, kde se učí stádové hierarchii a vybije přebytečnou energii. I v této době s hříbětem manipulujeme, můžeme například chodit na procházky na ruce.

Velkým přelomen ve výcviku mladého koně je obsedání, avšak na obsedání je třeba koně důkladně připravit. Většina plemen se obsedá přibližně ve věku tří let, před obsednutím je vhodná přibližně půlroční příprava ze země. I když je možné připravovat mladého koně například metodou horsemanshipu, já bych se raději přiklonila ke klasické metodě, která je mi bližší. Základem této práce je lonžování. Lonžování není jen honění koně po kruhu, je to systematická práce, která má určitá pravidla. Důležité je vybavení pro lonžování, ideální je pevná kruhová ohrada s rovným nekluzkým povrchem. Kruhová  ohrada by měla mít průměr minimálně 18metrů, aby přespříliš nezatěžovala končetiny mladého koně. Pokud nemáme k dispozici pevnou kruhovku, můžeme si vytvořit provizorní z ohradníku, či využít klasickou jízdárnu nebo jiný rovný plácek. Kruhovka je velmi vhodná, jelikož poskytuje mladému koni oporu a pomáhá mu pochopit, co po něm ten člověk vlastně chce.

Nejprve koně lonžujeme na obnosku, ohlávka je nevhodná, jelikož se hýbe, koně dře a nepůsobí na správném místě. Začínáme bez jakéhokoli vyvázání, pro začátek je naším cílem, aby mladý kůň zvládl chodit v kroku na kruhu. Nyní bych ráda upozornila na to, že na lonži ovládáte koně slovními povely a řečí těla, je tedy více než vhodné sepsat si povely, které budete používat. Nemělo by se stávat, že pokud chcete, aby kůň prodloužil krok jednou mu řekněte „přidej", jindy „honem" nebo „jdi lepší", „hni se"... Milý koník pak opravdu netuší, co po něm chcete. Také je vhodné zvolit si nějaké slovo pro pochvalu např. „hodný", koník si slovo za chvíli spojí s tím, že něco udělal správně a bude pro něj jednodušší pochopit, jestli se trefil do vašich představ.

Dále je důležité vědět, že každá výcviková lekce má mít určitou délku, začínáme na pár minutách a dobu práce můžeme postupně prodlužovat. Práce na lonži by však neměla přesáhnout dvacet minut (plus krokování). Nesmíme také zapomínat na změnu ruky, směr bychom měli měnit přibližně po pěti minutách. Mylná představa je, že když si určíme nějaký cíl výcvikové hodiny a koni to nepůjde tak, jak bychom si představovali, zůstaneme tam s ním do té doby, než to udělá. V takovém případě je lepší ze svých nároků slevit, zakončit hodinu nějakým již zvládnutým cvikem a skončit tak hodinu pozitivně a v daném časovém intervalu. Samozřejmě by se neměl stát, ani druhý extrém a to, že když práce koni půjde, zkusíte ještě tohle a ještě tamto a najednou zjistíte, že milý koník běhá dokola již více než hodinu.

Ale nyní zpět k samotnému výcviku, ze začátku je vhodné, vzít si k ruce nějakého pomocníka, vy jako lonžér byste měl stát uprostřed kruhu a držet napnutou lonž v jedné ruce a bič v ruce druhé, ten bude směřovat na hlezno koně, pomocník půjde u hlavy koně a povede ho po linii kruhu. Postupně se od koně bude vzdalovat směrem k lonžérovi a pokud je koník schopný chodit po obvodu kruhu, první úkol jsme zvládli, pokud ne, postup opakujeme.

Autorka: Dominika Strejcovská