Chovatelství

Neříká se sice koupit koně v pytli, ale zajíce, nicméně někdy to může vyjít téměř na stejno. Chcete-li se vyhnout nemilým překvapením, které vám může připravit zdravotní stav vámi právě koupeného koně, pak určitě nezapomeňte na předkupní veterinární prohlídku koně.

Deky pro koně jsou nedílnou součástí povinné výbavy mnohých chovatelů koní. Vyhlášenými odborníky na „dekování“ koní jsou angličtí a američtí chovatelé. V jejich pojetí se koňské dekování stává dokonale propracovaným systémem, který má svoje pevné zákonitosti. Je faktem, že chovatelé koní mají dnes k dispozici mnoho různých typů koňských dek, až to vypadá, že koně by se bez deky proměnili v skleníkové květiny. Nicméně koně se dekují a dekovat se nejspíše budou a tak je cílem tohoto článku usnadnit vám orientaci v onom nepřeberném množství jednotlivých typů dek, do nichž lze koně „obléct.“

V oblasti chovu koní se chovatel velmi často potýká se zákonitostmi zachování druhu, které si s sebou naši domestikovaní koně přinášejí od svých divokých předků. Pokud tedy chceme úspěšně chovat, nestačí nám znát pouze anatomické a fyziologické podmínky rozmnožování koní, ale také etologii jejich chování.

„Je mu zima? Hoďte na něj deku!“ Úvodní věta je stručným popisem toho, jak dekování koně v chladném počasí určitě vypadat nemá. Dekování koní není zase totiž až tak jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát a to z toho prostého důvodu, že není kůň jako kůň a deka jako deka.

Mrzne. Přesněji, mrzne, až praští, lidé se choulí do mnoha vrstev svého zimního oblečení. Kdo může, je hezky v teple. Jak ale snášejí takovou mrazivou zimu koně? Mají se dekovat, jak doporučují jedni, nebo se mají spolehnout jen na svoji srst, jak radí druzí? Co dělat, aby koním nebyla zima?

V článku poskládaném z vašich otázek a odpovědí právničky Markéty Vallové přiblížíme možná řešení některých problémů s původem a chovností koně.

Tento rok dochází k výrazným změnám v označování a evidenci koní. Mělo by to přinést větší kontrolu nad koňským a oslím osazenstvem, lepší a rychlejší identifikaci. Nastává éra mikročipu.

Stejně tak jako bývá nazýván starokladrubský kůň českým klenotem, kůň Kinský neboli Equus Kinsky, má právo na toto pojmenování bezesporu také. Vykročme tedy společně k poznání zlatého plemene, historii šlechtického rodu Kinských, buďme hrdí na sportovní úspěchy českých koní a nahlédněme do všedního života i budoucnosti tohoto ušlechtilého plemene.

Výdobytky moderní civilizace odsunuly koně, kdysi neocenitelného pomocníka a doslova přítele člověka, do pozadí. Dějiny lidstva by byly bez koně nemyslitelné, ačkoliv dnes se může zdát přátelství koně s lidmi jen jako nějaká stará legenda. Posledních sto let bylo ke koním nemilosrdným obdobím a klapot koňských kopyt v ulicích měst stal se jen dávnou vzpomínkou na zašlé časy.