Hippologické muzeum Slatiňany

Ale kráse koní nemůže ublížit sebemodernější technika, je totiž ušlechtilým mramorem, do kterého je vytesáno všechno to, co činí koně věrnými spojenci s jejich někdy trochu nevděčnými lidskými kamarády. Hold, který se koním vzdává v hippologickém muzeu ve Slatiňanech, je jen malou splátkou velkého dluhu, který lidé vůči koním mají...

Historie Hippologického muzea

Východočeské Slatiňany jsou místem, které je koním zaslíbené. Zde byla úspěšně provedena regenerace výjimečného historického plemene starokladrubského koně, tady se nachází známý hřebčín, proslulý právě chovem starokladrubských vraníků. A právě tady, ve Slatiňanech, se nachází i ojedinělé hippologické muzeum, jehož podstatná část sbírek se věnuje tématu Koně v umění, čímž se vytváří unikátní symbióza umělecky ztvárněné krásy koní s vědeckou částí muzejní expozice.

Na vzniku hipologického muzea má hlavní zásluhu nepřehlédnutelná osobnost profesora Františka Bílka, který je legendou československé hippologie. Tento světově uznávaný genetik se podstatnou měrou zasloužil o záchranu posledního druhu divoce žijícího koně, koně Převalského. Profesor František Bílek je také autorem a vůdčí osobností projektu, díky němuž se podařilo zachránit i starokladrubského koně. Po roce 1945 se tento projekt realizoval právě ve Slatinaněch na bývalém velkostatku knížecí rodiny Aurspergů. Součástí zkonfiskovaného majetku knížecí rodiny byl i zámek, který profesor František Bílek chtěl využít ke zřízení hippologického muzea. V roce 1946 tak podává návrh na zřízení „Státního hippologického muzea ve Slatiňanech".

Projekt muzea byl vypracován tak, že muzeum bylo rozděleno na tři sekce. První sekce měla být reprezentativní, další sekce byla koncipována jako vědecká část a třetí sekci měla tvořit expozice kůň v umění, do níž byly svezeny umělecké předměty ze 122 českých zámků a hradů. Důležitou součástí projektu bylo také propojení muzea se slatiňanským hřebčínem. Muzeum bylo slavnostně otevřeno první říjnový den roku 1950.

Muzeum koní dnes

A v této podobě Hippologické muzeum Slatiňany, které tedy brzy oslaví 60 let své existence, funguje víceméně i dnes, přičemž jeho vývoj pochopitelně pokračuje i nadále. Muzeum přichází s novými formami prezentace expozic, rozsáhlé a bohaté muzejní sbírky jsou průběžně doplňovány o další nové exponáty a přírůstky.

Ve vědecké části Hippologického muzea Slatiňany se tak návštěvníci mohou důkladně seznámit s evolučním vývojem koně a koňovitých, součástí této expozice je například ukázka podrobné rekonstrukce prvního známého předka koně, který žil před padesáti pěti milióny let na americkém kontinentě. Návštěvníkům je podrobně představena i anatomie a fyziologie koně, část expozice se týká i chovu koní. Zajímavostí je pak rozsáhlá podkovářská sbírka.

Expozice Koně v umění citlivě reflektuje motiv koně ve výtvarném umění v nejrůznějších historických obdobích a kulturách. Právě prostřednictvím této stálé výstavy je zde vzdáván hold kráse koní.

Zámek Slatiňany

Za pozornost návštěvníků stojí samozřejmě i zámek, ve kterém se Hippologické muzeum nachází a ve kterém se mu dostává důstojného sídla. Slatiňanský zámek je původně renesanční a pochází ze 16. století. V 18. století  prošel barokní úpravou, další úpravy probíhaly i v 19. století, kdy jej vlastnil knížecí rod Auerspergů, tehdy také zámek dostal svoji definitivní podobu. Na konci 19. století byly rovněž vybudovány velkolepé knížecí stáje, které byly ve své době považovány vůbec za nejmodernější koňské stáje v celé rakousko-uherské monarchii. V roce 1945 pak přešel zámek do vlastnictví státu.

K zámku patří i nádherný park založený v roce 1796 v anglickém stylu. Dnes se může zámecký park pochlubit druhou nejbohatší sbírkou dřevin ve východních Čechách, celkem se v zámeckém parku nachází 182 druhů nejrůznějších dřevin. V parku je také možné vidět koně Převalského, jehož malé stádečko se ve Slatiňanech chováno. A s koňmi Převalského se v parku pochopitelně nachází i starokladrubští vraníci, kteří byli, stejně tak jako kůň Převalského, zachráněni na doslova v poslední chvíli.

Zámek funguje také jako kulturní centrum s celoročním bohatým kulturním programem. Prostory muzea samozřejmě slouží i k pořádání akcí souvisejících s světem koní.

Hippologické muzeum je tedy nejen sbírkou exponátů, ale i činorodou institucí, která se aktivně podílí na tom, abychom si my, lidé, uvědomovali, jaké vzácné cti se nám díky koňskému přátelství dostává a také si toho patřičně vážili, za což muzeu i lidem, kteří v něm pracují, určitě patří velký dík.

Autor: Karel Trčálek