Skrytá vada u zakoupeného koně

Nejlepším způsobem, jak se pokud možno takovým to problémům vyhnout, je důkladné veterinární vyšetření provedené při uzavírání kupní smlouvy. To znamená, že by se kupující měl důkladně seznámit se zdravotním stavem koně, tak aby se co nejvíce minimalizovalo riziko toho, že kůň je kupován se skrytou vadou.

Někdy však bohužel nemusí ani veterinární vyšetření skrytou vadu u koně odhalit, nebo kupující z nejrůznějších důvodů nenechá při koupi koně provést veterinární prohlídku a pak se objeví u zakoupeného koně skrytá vada a problém je na světě.

Jak tedy postupovat v případech, když má kůň skrytou vadu, o které kupující nevěděl?

Nejdříve je nutné si upřesnit pojem, co to vlastně skrytá vada je. Skrytou vadou jsou u koní jednoznačně zdravotní problémy, to znamená, takové zdravotní problémy, na které nebyl kupující při koupi koně upozorněn, a který byl následně po koupi diagnostikován. V takovýchto případech je skrytá vada jasně prokazatelná.

Složitější je to ovšem v případech povahových vlastností koně, kdy kupující například zjistí, že povaha koně neodpovídá účelu, za kterým koně kupoval. Lze považovat u koně kupovaného k rekreačnímu ježdění za skrytou vadu nezvladatelnost, která se objeví až po jeho koupi? V tomto případě k tomu, aby se mohlo odstoupit od kupní smlouvy, je hodně důležitá správná a jasná formulace kupní smlouvy, ve které by mělo být uvedeno k jakému účelu kupující strana koně kupuje.

Tímto se zároveň dostáváme i k právnímu aspektu problematiky skrytých vad. Tato problematika je jednak upravena zákonem č. 40/1967 Sb., tedy občanským zákoníkem a jednak samotnou kupní smlouvou, v rámci které by měl být smluvními stranami především specifikován postup, jakým se bude postupovat v případě, že se o koně objeví právní vady, to znamená zdravotní problémy nebo právě i charakterové vady, pokud budou tyto ve smlouvě výslovně uvedeny.

V paragrafu 597, odstavec 1 občanského zákoníku je uvedeno: „Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit."

V odstavci 2 je pak uvedeno následující: „Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým."

První a zejména pak druhý odstavec tohoto paragrafu se týká i skrytých vad u koní. Pokud se u koupeného koně objeví skrytá vada, má kupující právo od smlouvy odstoupit. Právo odstoupit od smlouvy má kupující i v případě, když si v kupní smlouvě vymínil určité vlastnosti, zde tedy povahové vlastnosti koně, které mají zásadní vliv na účel, ke kterému se kůň kupuje, a za takovou vadu se dá potom považovat i nezvladatelnost u koně kupovaného k rekreačnímu ježdění, abychom se vrátili k uvedenému příkladu.

Lhůta do, které lze zakoupeného koně vrátit, pokud se smluvní strany nedohodnou na lhůtě delší, je šest týdnů po převzetí koně.

Podle paragrafu 598 občanského zákoníku má pak kupující právo na náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady, v případě vrácení koně je to tedy i úhrada nákladů za transport koně k původnímu majiteli.

Jak už to ale v praxi bývá, a takových historek ze života je určitě víc než dost, vrácení koně u kterého se objevila skrytá vada, nemusí být vždy bezproblémové, i když občanský zákoník nebo kupní smlouva jednoznačně zaručují kupujícímu odstoupení od smlouvy a vrácení jeho peněz, a v krajních případech může být i neúspěšné.

Proto se v každém případě vyplatí držet se při koupi koně „starých dobrých" rad. To znamená každý kůň by měl být před koupí důkladně vyšetřen a kupující by se měl s tímto koněm blíže seznámit, zjistit v jakých podmínkách je kůň chován a kupuje-li ho třeba k rekreačnímu ježdění, určitě by měl koně projet.

To všechno přispěje k tomu, že se možnost pozdějšího objevení se skryté vady minimalizuje v nejvyšší možné míře.

Autor: Karel Trčálek