Otravy u koní - co a jak?

Stav zvaný otrava nebo také intoxikace vzniká tak, že se do organismu zvířete dostane jakoukoli cestou cizorodá látka, která je pro organismus toxická (jedovatá). Není možné vyjmenovat všechny jedovaté látky, ono nakonec vše na této planetě může být jedovaté, pokud se to přijme v dostatečně vysoké dávce. Jenže jaká dávka je bezpečná a jaká už toxická, to záleží na podané látce, na zvířeti i na konkrétní situaci. Mezi faktory ovlivňující závažnost otravy patří věk zvířete (mláďata a starší zvířata jsou více ohrožená), aktuální zdravotní stav, předcházející léčba či očkování a také individualita zvířete, doba působení toxické látky a její koncentrace.

Čím se může náš kůň otrávit

Ačkoli se to možná nezdá, možností je mnoho. K nejčastějším otravám dochází, pokud zvíře přijme jedovatou látku spolu s potravou (tzv. alimentární cestou). Otrava však může vzniknout i při průniku látky do krve kůží či přímo přes nějaké poranění nebo také vdechnutím.

1) Jedovaté byliny a výživové doplňky

Mnoho lidí věří, že něco, co je přírodní, je zcela jistě také bezpečné a netoxické. Jenže některé z nejjedovatějších látek jsou naprosto přírodní (například botulotoxin, nikotin, toxin z tisu).  Mnoho léčivých bylin může být ve vyšších koncentracích toxických.  Navíc se může stát, že se do směsi dostane nežádoucí bylina jako nečistota. Mezi nejvýznamnější pro koně jedovaté rostliny patří například: tis červený (zvíře po pozření zpravidla okamžitě hyne), přeslička rolní, starček přímětník, pryskyřník prudký (u této rostliny je její toxicita významná pouze v čerstvém stavu, usušená jako seno svou jedovatost ztrácí), některé okrasné keře a stromy a další byliny. Z tohoto důvodu je třeba provádět pravidelné kontroly luk a pastvin a nežádoucí rostliny odstraňovat.  Otravu však může způsobit i nadměrné požití krmné soli.

2) Bakteriální látky a mykotoxiny

Do této skupiny látek se řadí látky vznikající při metabolismu bakterií a plísní. Do krmiva se zpravidla dostávají při špatném zpracování a skladování. Zvíře je však může i vdechnout.  Mezi takové látky patří například botulotoxiny (vznikající při hnilobných a rozkladných procesech) a také aflatoxiny, které jsou produktem plísně parazitující na klasech obilí.

3) Kovy a minerály

Tyto látky se do krmiva dostávají také jako nečistoty při zpracování nebo přímo z půdy spolu s rostlinami. Mezi nejvýznamnější patří zřejmě olovo a jeho soli, dále může jít o hlinité soli a někdy třeba i arsen.

4) Pesticidy

Pesticidy jsou chemické látky určené k hubení plevelů, hlodavců, hmyzu, měkkýšů, ptáků či jiných škodlivých. Mnoho majitelů koní má ve stáji rhodenticidy (jedy na hlodavce), a neuvědomuje si, že cokoli, co zabije hlodavce, může zabít v dostatečně velké dávce i koně. Mnoho pesticidů obsahuje příchutě či zrna, která mohou koně lákat k ochutnání. Ostatní druhy pesticidů jako jsou herbicidy, fungicidy či insekticidy se do krmiva dostávají po ošetření porostů či povrchů ve stáji. Některé tyto látky jsou pro teplokrevné živočichy téměř neškodné (platí to u některých insekticidů - prostředků proti hmyzu). Do této kategorie je možné řadit i různé průmyslové odpady a chemikálie.

5) Jedovatí živočichové

Tuto možnost zde zmiňuji pouze jako okrajovou.  V našich zeměpisných šířkách se koně mohou setkat vzácně s některými jedovatými pavouky a případně se zmijí obecnou. Tato setkání jsou však velmi vzácná a zřídkakdy dochází ke kontaktu.

6) Otravy léky a léčivy

Zde jde o mnohem významnější kategorii, než byla předešlá. Mnoho léků je při požití vyšších dávek toxických (např. některá antibiotika, léky ovlivňující srážlivost krve atd.). Mezi velmi nebezpečnou skupinu patří antiparazitika užívaná při léčení drůbeže, tzv. antikokcidika.  Osobně jsem se setkala s otravou koní salinomycinem (látkou působící proti kokcidiím, která se přidává do krmných směsí pro brojlerová kuřata).

Příznaky otravy u koně

Vzhledem k tomu, že existuje velké množství příčin, kvůli kterým otravy vznikají, je i spektrum příznaků široké. Obecně lze říci, že zvíře je apatické, nemá zájem o krmivo, často se objevují křeče, bledost sliznic a celková slabost. Kůň si lehá a vstává, dýchání bývá ztížené a změny vykazuje zpravidla i srdeční činnost. Celkový stav může doprovázet zvýšená ale i snížená tělesná teplota, průjem či nadýmání.

Každá toxická látka působí jinak na organismus zvířete. Nejčastěji však dochází k zasažení jater, ledvin, srdce a také nervových tkání.  Játra působící jako filtrační zařízení krevního oběhu bývají zpravidla nejvíce zasažená. Některé toxické látky působí na metabolismus, jiné způsobují poruchy krvetvorby, poškozují červené krvinky a tím znemožňují transport kyslíku do tkání, nebo zhoršují srážlivost krve, čímž dochází ke krvácením.

Léčba koně po otravě

Terapie u otrav zvířat patří mezi velmi složité úkoly veterináře. Nejprve je třeba určit, co otravu způsobilo a jak dlouho již stav trvá. Pokud neznáme příčinu otravy, je situace mnohem složitější. Léčba je pak zpravidla symptomatická. To znamená, že se veterinární lékař soustředí na léčbu jednotlivých příznaků. Dále se jako podpůrná léčba podává nitrožilně fyziologický roztok případně v kombinaci s vitamíny, který usnadní vyplavení jedovatých látek z organismu, také je možné žaludeční sondou podat sorbent, který na sebe toxickou látku naváže (např. i v lidské medicíně užívané tzv. živočišné uhlí, nebo přípravky na bázi jílových minerálů).  Tato léčba je však účinná pouze v případě, že se jedovaté látky ještě nacházejí v trávicím traktu koně.

Základem úspěšné léčby je vždy včasná konzultace s veterinárním lékařem.  Máte-li tedy podezření, že Váš kůň pozřel omylem jakoukoli toxickou látku, nečekejte do objevení prvních příznaků otravy, mohlo už by být pozdě. Čím dříve je započata efektivní terapie, tím menší poškození organismu otrava zanechá.  Pokud budeme zbytečně dlouho váhat, může otrava skončit i smrtí zvířete a to zpravidla velmi bolestivou.  Nejlepší léčbou je jako v jiných případech prevence. Pokud budeme udržovat krmné prostory a krmiva v čistotě, uvědoměle umisťovat nástrahy proti škůdcům a systematicky likvidovat nevhodné rostliny na našich pastvinách můžeme riziko otrav snížit na minimum. A to se, věřte nebo ne, vyplatí.

Autorka: Marcela Šnáblová