Zachránil koně díky českému objevu. Jak na hnilobu kopyt.

Pátek, 11. září 2015

Sedmiletý kůň Mystyk se potýkal se silnou hnilobou kopyt. Nic nepomáhalo. Když majitele stáje Tomáše Hornofa z Mníšku pod Brdy oslovili se zařazením do výzkumu a vyzkoušení nového preparátu na hnilobu kopty, byl skeptický. Objevu českých vědců, takzvané chytré houbě, moc nevěřil. Houba ale zabrala. Od té doby vyléčil houbou, přesněji mikroorganismem Pythium oligandrum, tři koně.

Majitel stáje v Mníšku pod Brdy ví o hnilobě své. „Každý koňák se s ní někdy setká, a pokud se neléčí, dávají se antibiotika. Není to legrace. Pro koně je kopyto něco jako podpatek a bez něj anebo s nemocným, je zvíře nepoužitelné,“ vysvětluje Tomáš Hornof ze stáje z Mníšku pod Brdy.

Nemocnému koni dělal zábaly. Na postižená kopyta přikládal vatu namočenou do roztoku a nechával působit půl hodiny. Chytrou houbou od té doby vyléčil tři koně.

 

Nový přístup k řešení hniloby kopyt u koní

S hnilobou kopyt se někdy setkal snad každý chovatel koní. Zatímco u některého zvířete se může jednat o ojedinělý problém, u jiných může přerůst do netušených rozměrů. Jak toto onemocnění poznáme, co o něm víme, a jak se o hnilobou postižená kopyta starat?

Koňské kopyto je denně zatěžováno a vystavováno nejrůznějším vlivům vnějšího prostředí. Je důležité tuto část koňského těla chránit a pečlivě se o ni starat, jelikož pouze kůň se zdravými kopyty může žít plnohodnotný život po boku člověka.

 

Co to je hniloba kopyt a jak ji poznáme?

Hniloba kopyt je infekce primárně způsobená anaerobními bakteriemi, která postihuje rohový střel a jeho rýhy, může se však rozšířit i na rohovinu bílé čáry a do hlubších vrstev kopytní tkáně. Potenciálně je tak schopna navodit trvalé poškození. Za původce tohoto onemocnění je považovaná anaerobní (za nepřístupu vzduchu žijící) bakterie Fusobacterium necrophorum, která se běžně nachází ve výkalech či půdě. Předpokládá se ovšem, že na vývoj infekce mají vliv i další přidružené anaerobně žijící bakterie a houby, které je možné v postižené rohovině kopyta najít.

Hniloba kopyt se projevuje typickým nepříjemným zápachem. Postižená rohovina je černá, mazlavé až tekoucí konzistence. Pokud hniloba pronikla až na citlivé vrstvy pod střelovou rýhou, manipulace a čištění může být koni bolestivé. Takto postižené zvíře může kulhat.

Často se výskyt hniloby kopyt spojuje s nedostatečnou hygienou a celkově špinavým stájovým prostředím. V současné době se odborníci přiklání k mnohem komplexnější teorii. S přihlédnutím ke způsobu života volně žijících koní, kteří jsou v neustálém pohybu v přírodě, dochází k přirozenému rovnoměrnému zatěžování a tvarování kopyta. Zároveň nedochází k akumulaci materiálu v oblasti střelky, což se děje u zejména u koní s celodenním ustájením v boxu, kteří jsou navíc drženi na hluboké podestýlce v močí prosáklém stelivu. Amoniak z moči rozrušuje kopytní strukturu a vytváří tak bakteriím ideální prostředí pro propuknutí infekce. Na predispozici k hnilobě má vliv i samotný tvar kopyta. Jelikož anaerobním bakteriím se daří v hlubokých a teplých prohlubních kopyta, koně s přirozeně hlubokými střelovými rýhami a těsnými patkami, v kombinaci s přerostlou rohovinou jsou mnohem náchylnější k tomuto onemocnění.

 

Co dělat pokud má můj kůň hnilobu kopyt?

Nejúčinnějším řešením hniloby kopyt je za pomoci podkováře, či veterináře odřezat přerostlou postiženou rohovinu střelu a kopyta. Na takto ošetřené kopyto se běžně aplikují desinfekční prostředky na bázi jódu, modré skalice a jiné. Důležité je, aby se přípravky dostaly i do hlubokých rýh kopyta, kde infekce začíná. Je nutné tyto přípravky aplikovat opatrně a s rozumem, jelikož mohou dráždit okolní kůži, či hlubší vrstvy kopytní tkáně. Koně je dobré držet po celou dobu léčby na suché a čisté podestýlce a je potřeba mu kopyta pravidelně ošetřovat a čistit.

Prevencí hniloby kopyt je udržování správného tvaru kopyta, pravidelné odstraňování přerostlé rohoviny střelu při každém kování a denní čištění kopyt s pozorností věnovanou středové rýze střelu. Důležitý je pravidelný pohyb zvířete a při stání v boxu udržování čisté a suché podestýlky. Je důležité si uvědomit, že pokud nezlepšíme podmínky chovu – dostatek pohybu, hygienu ustájení, pravidelné čištění kopyta, hniloba se může opět vrátit.

 

Biologický přípravek s obsahem Pythium oligandrum

Kopyto koně je považováno za živý orgán, který je schopný vlastního metabolismu. Příliš časté (i preventivní) používání chemických přípravků, mezi které patří oblíbené variace s modrou skalicí, dehet či formaldehyd, je tak velmi diskutabilní, jelikož jejich aplikací dochází k přesoušení kopyta a k poškozování živé kopytní tkáně. Působením silných chemikálií kopyto tvrdne, praská a dochází k jeho vysoušení. Narušením struktury a pružnosti se kopyto celkově stává náchylnějším k propuknutí hniloby.  Nadužívání těchto přípravků může rovněž zapříčinit vznik resistence mikroorganismů vůči danému desinfekčnímu činidlu. V dnešní době se snažíme oprostit od chemikálií a řešit problémy, tam kde to jde, spíše šetrnější přírodní cestou, bez zatěžování organismu zvířete a s tím spojených zdravotních rizik. Biologické přípravky v tomto případě představují vhodné řešení.

Pythium oligandrum je mikroorganismus systematicky se řadící na rozhraní mezi houby a řasy. Poprvé byl popsán v třicátých letech minulého století vědcem Charlesem Drechslerem. V roce 1965 český odborník na ochranu rostlin Dáša Veselý izoloval Pythium oligandrum z půdy. Po té bylo započato testování tohoto mikroorganismu pro použití v zemědělství, konkrétně pro biologickou kontrolu patogenních mikroorganismů napadajících rostliny. Od té doby se postoupilo k vývoji přípravků pro použití v humánní i veterinární oblasti.

Pythium oligandrum neboli chytrá houba je nyní ve veterinární praxi využívané zejména pro svůj predační mykoparazitismus, tedy schopnost napadat a využívat živiny z jiných v prostředí přítomných mikroskopických hub pro svůj vlastní metabolismus. P. oligandrum přitom vytváří pohyblivé zoospory, které samy aktivně vyhledávají svou kořist.  V průběhu života dále produkuje vysoký počet enzymů, které mají za úkol usnadnit průnik hyf do napadené houby a jejichž efektem je zároveň vytváření nevhodného prostředí pro růst bakterií. V okamžiku, kdy se nemá čím živit, vytváří oospory a odrůstá s tkání, jelikož živočišný organismus pro něj není přirozeným prostředím. Po dlouhodobém výzkumu aplikace přípravků s P. oligandrum na nehty náchylné k mykózám u lidí se přešlo k testování P. oligandrum na koňských kopytech. Výsledky terénních studií ukazují, že již po třech aplikacích dochází k zatažení a mírnému vysušení kopyta, avšak bez jeho přesušení, a k dorůstání zdravé rohoviny.  Prokazuje se, že biologický přípravek je vhodnou a bezpečnou náhradou běžně užívaným chemickým činidlům. Jeho použití nemá vedlejší účinky, nevznikají rezistence a vzhledem k jeho mechanismu působení nezatěžuje organismus zvířete a dá se tak použít v jakémkoliv věku a při jakémkoliv zdravotním stavu jedince.

 

Hniloba kopyt u koně

Obr. 1. Příklad kopyta postiženého hnilobou.

 

Hniloba kopyt u koně

Obr. 2. Identické kopyto jako na obr. 1 několik měsíců po aplikaci biopreparátu s P. oligandrum.

 

Hniloba kopyt u koně

Obr. 3. V tomto případě došlo k poškození celého střelu a hniloba pronikla do hlubších vrstev tkáně, což se projevovalo bolestivostí při dotyku a strnulou chůzí.

autor článku: Redakce Konicci.cz

Počet přečtení tohoto článku: 4732

Zpět na výpis


Dnes má svátek  Figaro, Bobo

Narozeniny slaví >><




Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.