Velikonoce v sedle

Neděle, 20. duben 2014

Velikonoce jsou svátkem jara a jaro je začátkem jezdecké sezóny. Kdo letos ještě neseděl v sedle (opravdu někdo takový existuje?), ten jako by nebyl. Už není na co čekat, lenoši! Vážně chcete o velikonocích sedět doma? Kdy už jindy vyrazit na projížďku než teď?

Loňské velikonoce byly, pravda, spíše ve znamení zimy než jara a dá se pochopit, že každý není otužilec. Letos je už ale jaro v plném proudu. Pampelišky kvetou, i když ony asi nejsou tím největším lákadlem pro mlsné jazýčky našich čtyřnohých přátel.  Nikdo ale jistě nepochybuje, že ty největší lahůdky, které nabízí zelenající se a rozkvetlá krajina, si své adresáty neomylně najdou.

Vždyť, komu by se chtělo o velikonocích, jen tak postávat v ohradě, nebo dokonce ve stáji? Mně tedy určitě, přímo bych žadonil pohledem, abych se mohl rozběhnout s větrem o závod, tedy pokud bych nebyl od přírody poněkud lenivý kůň, který ožije jen tehdy, když se objeví další velký balík voňavého sena nebo rovnou nějakého jádra, třeba ovsa.

Prý i takoví koně existují, a nejen koně. Takoví, kterým se nechce nikam ven, i když je venku tak pěkně.

Ale věřím, že to není případ nikoho z nás, a všichni se těšíme, až se o velikonocích vyšvihneme do sedla, a budeme se dívat na svět tak, jak se jde na něj dívat právě jen z koňského sedla.

 

Ale co by to bylo za velikonoce bez tradiční výzdoby?

Sice spíš než velikonoční kraslice udělá koním větší radost něco šťavnatého, třeba klasická mrkev (nebo, řekněme, aspoň pět mrkví). Stejně tak by kůň jistě nic nenamítal ani proti velikonočnímu mazanci, nestavěl by se na zadní, kdybyste mu na přilepšenou nabídli kousek toho tradičního pečiva.

 

Ale když jsou velikonoce, proč koně nevyzdobit?

Stačí pár stuh šikovně vpletených do hřívy, a velikonoční projížďka bude velikonoční se vším všudy, v každém případě se fantazii a vlastní iniciativě meze rozhodně nekladou.

Pokud bychom chtěli objevit nějakou velikonoční tradici nedomyslitelně spjatou s koňmi, můžeme se vypravit do Dolní Lužice, kraje, který se nachází opravdu jen malý kousek od českých hranic s Německem.

V tomto svérázném kraji, v němž žije národnostní menšina Lužických Srbů, se už po staletí dodržuje tradice velikonočních jízd. Při nich vždy vyrazí ze dvou protilehlých vesnic průvod jezdců (ženy mezi jezdci opravdu nenajdete) na koních. Když dorazí do sousední vesnice, objedou třikrát místní hřbitov. Pak sesednou z koní, občerství se v místních rodinách a vydají se na zpáteční cestu. Celkem je těchto koňských procesí devět (jedno, které vyjíždí z města Budyšín, není párové), přičemž celkový počet jezdců, a tedy i koní, přesahuje číslo sedmnáct set.

Že jde o záležitost opravdu pozoruhodnou a monumentální, dokládá i video.

 

Ale dost bylo velikonočního teoretizování, hurá do sedla! Náš kůň neklidně hrabe kopytem, nekonečné obzory se před námi otvírají, jedeme!

autor článku: Karel Trčálek

Počet přečtení tohoto článku: 4460

Zpět na výpis


Dnes má svátek  Viktorie,

Narozeniny slaví >><




Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.