Jak se orientuje nevidomý kůň?

Slepému koni pomáhá sluch a čich

V první řadě je to díky tomu, že kůň má dokonale vyvinutý čich a sluch. Ztratí-li kůň zrak, přesune se veškeré smyslové vnímání právě na tyto dva smysly. Slepý kůň se stane citlivějším na všechny zvukové a pachové podněty, které jsou pro něho jediným zdrojem informací o okolním světě.

S tím souvisí i další základní fakt, lidmi často opomíjený, že kůň přes veškerou svoji domestikaci zůstává především a hlavně stádovým zvířetem. Je-li slepý kůň ve stádu, pak se orientuje podle druhých koní.

Například každý jednotlivý typ chodu koně má svůj nezaměnitelný rytmus, který je daný frekvencí úderů kopyt o zem. Prostřednictvím sluchových vjemů dokáže slepý kůň velmi přesně odhadnout nejen vzdálenost od druhých koní, kteří mu takto slouží jako orientační bod, ale i o jaký typ chodu se jedná. To mu umožňuje pohybovat se stádem.

Podobně funguje i čichová orientace. Svým citlivým čichem rozezná slepý kůň nejen vzdálenost od jiného koně, ale podle specifického pachu i jeho náladu, kterou kůň signalizuje především vizuálně, to znamená postavením těla a uší.

Slepému koni, pokud je ve stádě či ve společnosti jiných koní, pomáhá v orientaci velmi vyvinutá empatie. To ovšem platí i tehdy, je-li například slepý kůň v přítomnosti lekavých koní. Na jejich leknutí okamžitě reaguje stejně, i když žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Slepý kůň potřebuje společnost druhých koní

Slepý kůň je odkázaný na ostatní koně a proto by neměl zůstávat sám. Samota je pro něho stresovou situací. Stádo ale musí slepého koně zcela přijmout, což se nemusí vždy podařit. V tom případě nezbývá nic jiného, než se pokusit najít jiné, vhodnější stádo.

Slepý kůň musí mít i možnost pastvy a pohybu v dostatečně velkém výběhu. Ten by měl samozřejmě slepému koni přizpůsoben. Nemusí to být absolutní rovina. Terén může být i zvlněný, ale určitě v něm nesmí prudké srázy nebo třeba jámy a jiné překážky, např. stromy. Po určité době si kůň na výběh zvykne a naučí se v něm pohybovat.

Při práci se slepým koněm je nutné respektovat určitá specifika. Velmi důležitá je především trpělivost. Slepý kůň je ovšem schopen zvládnout všechny druhy chodů, dokonce i cval. Slepý kůň zpravidla velmi dobře spolupracuje s jezdcem, jeho pokyny mu ulehčují orientaci.

Vyjížďky by měly být skupinové, v přítomnosti druhých koní se slepý kůň bude určitě cítit jistějším.

Práce a pohyb v odpovídající intenzitě je pro slepého koně nesmírně důležitý už jen proto, že s tím prohlubují jeho dovednosti. Péče o slepého koně je snad o něco náročnější, ale je naší povinností umožnit i slepému koni plnohodnotný život.

Autor: Karel Trčálek