Jak si vybrat vhodného koně
Pátek, 27. únor 2009
Výběr koně není vůbec jednoduchá záležitost. Musíme zvážit spoustu důležitých věcí. Například kam koně ustájíme, kolik času mu můžeme věnovat, kde budeme nakupovat krmení atd. Koupě koně a následná péče o něj je finančně velice náročná. Je nutné také vzít ohled na to, že kůň patří mezi dlouhověká zvířata, tedy že s námi bude po mnoho let. Z výše uvedených důvodů bychom tedy výběr vhodného koně neměli uspěchat. O koně chceme pečovat, vychovávat ho, jezdit na něm a všechny tyto činnosti musíme dělat rádi a s láskou. Pokud si ale koupíme koně a po určité době zjistíme, že nám z nějakých důvodů nevyhovuje, veškeré naše nadšení může být pryč. Zkrátka zde snad více než jinde platí: „Dvakrát měř, jednou řež.„
Co musíme vědět při výběru?
Pokud patříme mezi ty šťastné a začneme hledat vhodného koně, musíme přesně znát odpovědi na tyto základní otázky:
-
Kde bude kůň ustájen?
-
Jak o něj budu pečovat?
-
Pro jaký účel chci koně využívat?
-
Jaký typ ježdění chci provozovat?
-
Budu na něm jezdit pouze já, nebo i někdo další?
-
Chci jezdit pouze rekreačně, nebo bych rád(a) zkusila i nějaké soutěže?
Samozřejmě ale existují také lidé, kteří chovají koně čistě jen pro radost z toho, že ho vlastní.
Co ještě zvážit?
Měli bychom pečlivě zvážit, jakou by měl mít kůň kohoutkovou výšku a stavbu těla, jelikož tyto faktory by měly být v souladu nejen s výškou a váhou jezdce, ale také jeho nároky. Dále je třeba popřemýšlet o věku koně. Zkušený jezdec většinou přistoupí ke koupi hříběte, ale začátečníkům se doporučuje kůň okolo osmi let. Samozřejmě, velkou roli při výběru hraje i pohlaví koně. Obecně klisny totiž bývají klidnější než hřebci, u hřebců se v případě neklidné povahy nich se ale doporučuje kastrace.
Ke každému jezdci se hodí jiný kůň...
Když vybíráme koně malým dětem, většinou uvažujeme nad ponym či jiným koněm menšího vzrůstu. Pokud ovšem potřebujeme koně, který na hřbetě unese velkou zátěž, většinou nás napadne nízký mohutný kob. Pro dámy je vhodný elegantní jezdecký kůň hack a pro milovníky honu zase bystrý kůň s obrovskou výdrží. Chceme-li zkusit štěstí v dostizích, nejvhodnější je anglický plnokrevník. Pokud bychom rádi zkusili western, pravděpodobně si vybereme quartera a pokud parkur, většinou přistoupíme k nákupu koně z německého chovu. Milovníci drezúry jistě projeví zájem o elegantního lipicána či andaluského koně. Rekreační jezdci rádi vyhledávají české teplokrevníky.
I v dnešní uspěchané době jsou stále mezi chovateli lidé, kteří potřebují koně pro práci v lesnictví nebo zemědělství, a tak volí mohutně stavěná, velká odolná plemena.
Kdo mi s výběrem poradí?
Jak je vidět, je nepřeberný počet možností, a tak se obecně doporučuje poradit se o výběru s profesionálem. Nejlepší je poradit se s chovatelem, majitelem jezdeckého oddílu nebo veterinářem - zkrátka s někým, kdo má s koňmi spoustu zkušeností, a tohoto člověka poté také přizvat k samotné koupi. Laik totiž nepozná, zda je kůň zdravý a v dobré kondici, nebo jestli trpí nějakými stájovými zlozvyky. Asi nejdůležitější je, aby měl kůň zdravé nohy a kopyta, s čímž opět poradí profesionál - ale o tom už jiný článek.
Autorka: Petra Hanáčková
Počet přečtení tohoto článku: 893
-
nemávejte rukou
22.12.2011 20:16:25
Kajđa napsal(a):
Je fakt důležité, aby kůň splňoval požadavky, které si určíme. Třeba já, jako začátečník jsem si pořídila koně z jezdecké školy. Byla to plnokrevná klisna a musím ji pochválit, že mě nikdy neshodila, ani nedělala ,,kopance" při čištění včetně kopyt. Prostě ideální kůň pro začínající 14ti letou dívku. Výška vyhovovala a na to ježdění po naší poměrně velký zahradě a učení se fakt super koník. Jenže! Jelikož jako mladá jezdila dostihy, tak jak viděla volný prostor, jako třeba pole, tak naskočila do cvalu a bylo jí jedno kam, ale letěla, jak smyslů zbavená. Další kobylku jsme pořídili pro mého otce. Zavalitá postava, klisna ruské krve, poměrně klidná povaha, jen jí občas braly roupy a pokoušela se si občas vynutit svou. Když jezdec nepovolil, byla OK, ale jen jí nechal volno už si vynucovala víc. Což tak super nebylo, když na ní posadim 50letého chlapa, co neseděl nikdy v sedle a ona toho hned využije a točí se dokola, jak poník na pouti... Další věc, byla tak vychytralá, že věděla z koho mít respekt a z koho si střílet, takže jsem měla 2 kobylky ne ježdění a taťka to radši vzdal. Vzdal to, protože nezvládal koně, jako jsem ho dokázala zvládnout já. A na to bych chtěla především upozornit. To ,že koník poslouchá dosavadního majitele, neznamená, že bude poslušnej i u Vás. Určitě doporučuji, pokud chcete na koníkovi jezdit, tak se projet a vyzkoušet si zda udělá vše jak chcete a klidně i bez přítomnosti jeho pána. A pokud jste začátečníci, nevěřte tomu, že koníka zlozvyky odnaučíte. Koňská duše je složitá a nějaká zlá zkušenost z mládí ho může ,,zkazit" a už to někdo bude těžko napravovat. Takže fakt si dejte pozor, co si domů pořizujete, aby se nikdo nemusel trápit a aby Vaše nadchnutí brzo neskončilo další kupní smlouvou. Článek je super ;-)