Koně a dvojčata

Jak vzniknou dvojčata koní

Ve většině případů je během říjového cyklu z vaječníku klisny uvolňováno pouze jedno vajíčko na jeden cyklus. Vlivem různých podmínek, např. hormonální nerovnováhy, nebo vlivem klimatických změn, může dojít k uvolnění (ovulaci) dvou vajíček současně. Tedy z každého vaječníku je ovulováno jedno vajíčko. Po sestupu do dělohy dojde k jejich oplození a vznikají tzv. dvojvaječná dvojčata.

U tohoto typu dvojčat jsou mláďata vzájemně minimálně omezována. Mají samostatné plodové obaly. Občas se může stát, že dojde ke splynutí chorionu (klkové blány, která zajišťuje spojení s děložní sliznicí matky) a obaly tak vypadají jako jeden. Při jejich rozboru zjistíme, že jsou samostatné.  Plody však mají vždy oddělený krevní oběh.

U minimálního počtu klisen se mohou vyskytnout tzv. jednovaječná dvojčata. V tomto případě je z vaječníku uvolněno pouze jedno vajíčko, které je oplodněnou pouze jednou spermií. Tento fakt je velmi důležitý, protože někteří lidé se domnívají, že jednovaječná dvojčata vznikají po vniknutí více spermií do vajíčka. Tento jev se odborně nazývá polyspermie a je neslučitelný s dalším vývojem zárodku. Vajíčko se proti ní brání pomocí zony pellucidy, která se tvoří na jeho povrchu.

Jednovaječná dvojčata vznikají samovolným rozdělením zárodku během jeho raného vývoje. Embryo se může rozdělit pouze v prvních dvou týdnech své existence. Období vzniku dvojčat se dá určit podle toho, do jaké míry obě dvojčata sdílejí plodové obaly, jež je v těle matky chrání a vyživují. U jednovaječných dvojčat dochází častěji ke sdílení jednotlivých plodových obalů a v některých případech mohou mít mláďata i společný krevní oběh. Tímto může docházet častěji ke komplikacím během březosti.

Existují také tzv. siamská dvojčata. Toto je zřejmě nejvzácnější případ, se kterým se u koní zřejmě během své praxe téměř nesetkáte. Nicméně jsou známy záznamy, kdy došlo k porodu těchto dvojčat.   K jejich vzniku dojde vývojovou vadou, kdy se zárodky nekompletně rozdělí. Mají zpravidla společnou placentu a různé části těla včetně některých orgánů.

Jak poznáme, že naše klisna čeká dvojčata

Existuje několik možností jak odhalit včas „dvojitou březost" klisny. První možností je využití sonografu (ultrazvuku) od 16. dne březosti. Dále je možné ověřit výskyt dvojčat rektálním vyšetřením po 28. dni březosti.  U klisen převládá pravostranná březost, to znamená, že mládě je častěji uloženo v pravém rohu děložním. U dvojčat však budou obsazeny oba rohy děložní.

Někteří majitelé se v tomto období rozhodují pro řešení situace invazivní metodou. V případě, že je to možné, se veterinář pokusí druhý plod odstranit. V některých případech je vhodnější vyvolání předčasného porodu (zmetání). Pokud však není výskyt dvojčat odhalen včas, je třeba klisnu bedlivě sledovat a vyčkat, jak bude březost dále probíhat. Je důležité si uvědomit, že dvojčata představují vážné riziko pro matku, a ani z ekonomického hlediska se jejich odchov většinou nevyplatí. Mláďata jsou slabší a více náročná na péči.

To, zda klisna dvojčata donosí, závisí na několika faktorech. Jde hlavně o fyzické možnosti matky, její výživu a také klimatické podmínky.  Každopádně je třeba v tomto případě počítat s komplikacemi a pravidelně klisnu kontrolovat.

Porod dvojčat koní

Délka březosti je u dvojčat zpravidla zkrácená. Poměrně velká část březostí s dvojčaty je ukončena předčasným porodem mrtvých mláďat. Uvádí se, že klisničky zkracují dobu březosti přibližně o 1 až 2 dny. U dvojčat se však většinou doba březosti zkrátí minimálně o 3 až 6 dní, s čímž je třeba počítat při výpočtu termínu hřebení. Obecně se uvádí, že je hříbě schopno přežít po 9,5 měsíci březosti.

Matce je třeba s blížícím se porodem věnovat zvýšenou pozornost. U dvojčat dochází velmi často k porodu císařským řezem a v případě zanedbání hrozí ohrožení života matky.

U porodu dvojčat by měl vždy být přítomen veterinární lékař. Pokud nastanou komplikace, bude nutné rychle jednat, abychom zachránili jak potomky, tak matku.  Jakmile se objeví první příznaky porodu a odejde první část plodové vody, veterinář zpravidla provede kontrolu polohy plodů. Pokud je to možné, polohu upraví tak, aby podpořil možnost přirozeného porodu. Poloha musí být podélná přední (přední nožičky současně vcházejí do porodních cest), nebo podélná zadní (zadní nožičky vcházejí společně do porodních cest). Postavení hříběte má být horní, tedy hřbetem k hřbetu matky. Bohužel u dvojčat se velmi často stává, že jsou v takzvaných kozelcích. Kozelec je poloha, kdy je hříbě uloženo v děloze příčně a je tlačeno buďto hřbetem nebo břichem do porodních cest. V tomto případě, je nutný císařský řez.

Úspěšný porod hříbat, co dál

Pokud máme obě hříbata venku a matka je v pořádku, máme jednu z klíčových částí za sebou. Nyní následuje možná ještě složitější proces, což je odchov dvojčat. Vzhledem k tomu, že klisna je zvíře, které je fyziologicky uzpůsobeno k porodu jednoho mláděte, je třeba počítat s větším vyčerpáním matky. Navíc se můžeme setkat s tím, že klisna nebude mít dostatečné množství mléka pro obě hříbata. Na tuto situaci se musíme předem připravit a mít k dispozici dostatečné množství sterilních lahví s náhražkou z kozího či kravského mléka (lepší je kozí).

Dále musíme počítat s tím, že březost klisny byla zkrácena, tudíž mohou mít hříbata potíže se vstáváním, vyprazdňováním nebo i se sacím reflexem. Zpravidla situace vypadá tak, že jedno mládě je silnější a druhé slabší. My jako chovatelé musíme dohlížet na to, aby byla podporována obě stejnoměrně. V žádném případě se nedoporučuje slabšímu potomkovi přilepšovat na úkor silnějšího.  Musíme brát v úvahu, že obě hříbata měla k dispozici v podstatě tytéž zdroje, které má standardně k dispozici jen jedno.

Bohužel ani ta nejlepší chovatelská péče nezaručí, že se nám podaří odchovat obě mláďata úspěšně. Přibližně v padesáti procentech takovýchto případů se podaří odchovat pouze jedno hříbě. Někdy dochází k úhynu obou sourozenců. Úspěšný odchov obou hříbat je spíše vzácností. Zpravidla se podaří u primitivnějších plemen koní. Úspěšnější jsou chladnokrevné klisny. Odchov dvojčat je velice náročný, protože matka obě hříbata neuživí a je tedy nutné přikrmování a časnější přechod na rostlinnou výživu. Pro dokrmování se doporučuje používat ředěné kozí mléko, případně se osvědčil i Sunar (pro děti) nebo mléko kravské. Mléko je třeba podávat ohřáté na fyziologickou teplotu, jinak se u hříbat brzy objeví průjem. U starších hříbat je už možné podávat jadrnou směs, zpočátku nejlépe ve vlhké podobě. Samozřejmostí je přístup k senu či pastvě spolu s matkou.

Autorka: Bc. Marcela Šnáblová