Blbli jsme a jak to dopadlo.

Byla to jedna z mích hodně dobrých kamarádek. Zeptala jsem se jí "Co pak chceš?". Odpověděla: "Nechtěla by si přijít ke kobyle?". Řekla jsem že určitě přijdu. Tak jsem vypla počítač a oblékla jsem se. Pak jsem vyrazila za kamarádkou ke kobylce. Dorazila jsem tam asi za 10 minut. Nikoho jsem ve výběhu nevyděla, tak jsem zavolala: "Eliško jsi tady?". Po chvíli ze stáje vykoukla Danča. To je moje sestřenice. Zeptala jsem se jestli můžu jít dál. Kývla, tak jsem otevřela vrata a šla jsem dovnitř. Pak jsem šla do sedlovny....teda to není sedlovna v pravém smyslu slova, spíš jenom taková malá bouda kde máme všechny možné věci. Tak že jsem tam vešla a vzala jsem si na nohy holinky. Doběhla jsem za holkama do stáje a pomohla jsem jim vykydat. Když jsme dokydali, tak jsme šli uklidit vydle atd.

Danča šla chytit Šárku (To je ta klisnička.) a my s Eliškou jsme připravili sedlo a uzdečku. Když Danča přivedla Šárku tak jsem jí nasadila uzdečku a Eliška dečku a sedlo. Eliška potom nasedla a jezdila asi 10 minut. Když Eliška přijela k ohradě, na které jsme z Dančou seděli a povídali jsme si. Eliška se zeptala "Nechtěla by jste si jedna sednout za mě?". Obě dvě jsme řekli na stejno já. Danča mi dala přednost, ta jsem vylezla na šárku a chytla jsem se sedla. Eliška pobídla Šárku do kroku ve kterém jsme obešli půlku výběhu. Pak jsme naklusali a chvíli potom nacválali. Cválali jsme asi 2 minuty. Zpomalili jsme do klusu a pak do kroku. V kroku jsme došli až k Danče a tam jsem slezla ze Šárka a nalezla na ní zase Danča. Jezdila s Eliškou asi 7 minut. Po těch 7 minutách, Eliška poprosila Danču, aby slezla. A řekla nám "Holky já si ještě chvíli zajezdím a pak už vám Šárku nechám.". Řekla jsem že v poho a odcházela jsem do té naší sedlovny. Tam jsem si sedla a hrála jsem si s bičíkem. Za chvíli za mnou přišla Danča a sedla si vedle mě. Povídali jsme si a dělali různé kraviny.

Přidáno: 70 bodů

Asi po 3 minutách jsme slyšely, jak Eliška křičí a Šárka zařehtala. Vyběhli jsme ven a vyděli Elišku jak leží na zemi a Šárka lítá po výběhu. Já běžela chytit Šárku a uvázat jí. Mezitím Danča letěla za Eliškou. Danča jí pomáhala vstát ale Eliška měla něco z nohou takže se nepostavila. Řekla jsem holkám: "Já doběhnu pro Elišky rodiče a vy tu mezitím počkejte". Otočila jsem se a rychlostí blesku jsem doběhla k Elišce domů. Tam jsem zazvonila a čekala jsem až mi někdo příjde otevřít. Otevřel mi Elišky tatˇka. Hned jsem mu vyklopila co se stalo. Na to vše mi jen odpověděl: "Jdi k mému autu.". Šla jsem k němu a o chvíli později tam doběhl i Elišky táta s mamkou. Všichni jsme nastoupili do auta a jeli za holkama k výběhu. Tam jsme vystoupili a běželi k Elišce. Eliška tam pořád ležela a brečela. Tatˇka jí vzal do náručí a odnesl do auta. Její mamka nás poprosila: "Holky prosím postarejte se o Šárku a pak to tu zamkněte.". Potom nastoupila do auta a všichni tři odjeli do nemocnice.

My jsme z Dančou odsedlali a oduzdili Šárku, pak jsme jí dali nažrat a nalili jsme jí vodu. Ještě jsme zamkli sedlovnu a vrata do výběhu a odešli jsme k Danče domů. Tam jsme čekali na telefonát od Elišky a povídali jsme si o tom co se stalo. Přibližně po 3 hodinách nám Eliška zavolala a řekla: "Holky moc vám děkuju za to co jste pro mě udělali.". Odpověděli jsme: "To byla samozřejmost. A teď nám řekni co ti je.". Mluvili jsme přes telefon asi hodinu. Ale naštěstí měla Eliška jen naraženou nohu a menší otřes mozku.

Nikomu nepřeji tohle zažít....byla jsem z toho ještě týden potom dost otřesená.