Jak jsem se dostala ke koním? A moje první koňské lásky...
Sobota, 3. duben 2010
Znáte to. Jako malí si představujete, že máte dostihového koníka. Hrajete si s kamarády na kovboje, indiány a závodnice v dostizích. Potom o ,,svého koníka'' pečujete a krmíte ho trávou. Potom jste starší a chcete koňské figurky a knížky. Mnoho z děvčat to přejde, začnou se malovat, myslet na kluky a jiné věci. Některé však pokračují ve svém snu.
Od malička jsem hrozně chtěla chodit ke koním. Moje máma k nim také chodila, když byla ještě mladé děvče. A to mě inspirovalo. Člověk, by řekl, že dítě s mámou jakou jsem měla já, nebude mít problém začít chodit ke koním. Vždyť jeho máma ví jak je to tam úžasné a jak nádherný je to pocit cválat na tak krásném zvířeti. Ale moje mamka byla proti. Z nějakého nepochopitelného důvodu mi to stále nechtěla dovolit. Tak jsem jen snila s knížkami a figurkami koní v ruce. Na koni jsem se svezla jen, když v našem městském parku byla nějaká pouť.
V mých 14-ti však nastal zlom. Třídní učitelka mojí kamarádky byla vedoucí jezdeckého oddílu. Po několika měsících přemlouvání jsem se dostala ke koním. A tam započala moje první koňská láska. Byla to nádherná ryzá klinička s krásnou lysinkou na hlavě. Byl to nejkrásnější koník stáje. Čištění mi u ní trvalo klidně i hodinu (když byl čas). Vždycky jsem ji měla co říct. A ona byla tak hodná, poslouchala, já prostě vím, že ona mě poslouchala. Už jen co slyšela můj hlas tak vystrčila hlavu z boxu, aby se na mě podívala. Chvíle s ní byli ty nejkrásnější =*
Ovšem pak jsem musela opustit jezdecký klub. Hodně jsem to oplakala, ale život jde dál.
Téměř po roce jsem se dostala opět ke koním. Tentokrát blíže k mému bydlišti. Hned se mi tam zalíbil valášek Falko. Byl na pohled krásný a silný. Několikrát jsem na něm jela. A proto jsem ho přestala obdivovat. Byl protivný a lenivý. Nereagoval na pobídku a chodil jakoby měl umřít. Když jsem přišla za ním do boxu otočil se ke mě zády a ignoroval mě. Několikrát mě chtěl i kousnout.
Jednoho dne, po ježdění, jsem však k němu přišla a on se neotočil. Dal uši dopředu a čekal. Začala jsem ho čistit. V klidu jedl seno. Začala jsem si zpívat. Dal uši tak, aby mě slyšel. A já jsem to v něm viděla. To co jsem zažívala s Britou. Chtěl mě poslouchat.
Vždy když k němu příjdu a začnu mu něco vyprávět, on mě poslouchá. Přesně tak jako Brita.
Miluji je oba. Přestože jednoho už asi nikdy neuvidím...
Přidáno: 67 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 375