Kdysi dávno, asi před minutou.

Bylo šero a smrákalo se více a více. V tom jsme měli stan postavený a s hrdostí jsme zalezli do vnitř stanu. Hrdí na to že jsme ho postavili a doufali jsme aby nám nespadl na hlavu.

Večer byl delší než jsme si mysleli. Celou dobu jsme si povídali o kámoších, koních a škole. Ta louka kdysi byla majetkem nějaké prosté rodiny. Ale to už jsou roky.

Dnes to byla zarostlá louka. Kámoška ráda vypráví strašidelné příběhy celkem dobrým toném a nadčeností. Až se člověk po prvdě bojí :D Při vyprávění se zasekla nadechla se a s nadčeností na mě vyprskla: '' Slyšela si co se říká o této louce?! '' Podívala jsem se na ni upřenýma očima. Tak spust, ale nenaletím ti. Sem si myslela :D

PŘESNĚ SI ZAČÁTEK POVÍDKY NEPAMATUJU. JAK UŽ JSEM SE ZMÍNILA, TA LOUKA KDYSI PATŘILA PROSTÉ RODINĚ. BYDLELI VE VESNICI VEDLE TÉ NAŠÍ, ALE POLÍČKO MĚLI U TÉ NAŠÍ. V TOM DOMĚ NA KRAJI VE SNICE BYDLELA HOLKA (15 LET) S TATÍNKEM.

CELÝ ŽIVOT TVRDĚ PRACOVALA A TO DÍKY TOMU ŽE MĚLA PŘEDURČENÝ CÍL.
A TO SI KOUPIT KONĚ. BÍLÉHO KRÁSNÉHO KONĚ. CELOU DOBU ŠETŘILA A PŘEMLOUVALA TATÍNKA. TEN JI VŽDY PŘIKÝVL A SLIBOVAL JI ŽE SI KONĚ BRZY POŘÍDÍ.

A TO TAK ŽE AŽ POSEČEME TRÁVU, KŮŇ BUDE. TRÁVA SE POSEKLA A KONÍK NEBYL.
AŽ SE SKLIDÍ Z POLE SENO, ZKLIDILO A NIC.
PTALA SE KDY SE KONÍK KOUPÍ A TÁTA JI ŘEK ŽE AŽ SKLIDÍ SENO Z POLE.

HOLKA LÍTALA Z VOZU NA POLE A HÁZELA NA VLEK BALIKY.
CHTĚLA TO MÍT RYCHLE HOTOVÉ, ABY BYL KŮŇ.
JEDNOU VYSVITLO SLUNÍČKO A ONA SEDĚLA SKLESLÁ V TRÁVĚ, NA MEZI.

NAJEDNOU JI NĚCO PRAŠTILO DO RAMENE.
A ZNOVU, NEŽ SE STAČILA OTOČIT KUTÁLELA SE Z MEZE DOLŮ.
AŽ SE DOLE ZASTAVILA VZHLÉDLA NA HORU A SE SLUNCEM V ZA HLAVOU VESELE POŘEHTÁVAL KŮŇ. Bělouš?! Bohužel ne. Ale šedo-bílý grošák.

Nádhera- vznesla. Vyšplhala na mez a vyskočila na něj.
Byli oba jako jeden druhému souzeni. Cválali krajinou bez uzdy a sedla.

Byl čas jít domů. Koně přivázala do chlívku a nandala mu tolik sena že by to za půl roku nesežral. Měla radost, až do té do by kdy do kuchyně vstoupil tatínek. Holka věděla co bude následovat- výprask.

Snažila se tátovi vysvětlit že ho neukradla. Táta měl za to že jsem ho vzalaa a teď mu budou říkat že jeho dcera krade. Sebral se a koně odvázal. Jenže kůň popoběh a zastavil se. Táta se naštval vzal pistoli a mířil na něj.

Holka přeskočila kýble s vodou skočila na koně a utíkala pryč. Naposledy se otočila a vznesla- NIKDY TI TO NEZAPOMENU! Holka neměla kam jít, a tak se loudali lesem.

Místní lidé ji viděli jak vznešeně jede a slunce jí svítí do zad. A koně ovládá pouhým dotekem. údajně ji obvinily za čarodějnici a vyhnali jí s vidlama z vesnice pryč.

Prý se měla zchovávat v tom lese co nás obklopuje. Jednou za šera když se loudali mu nežela na hřbetě a kůň hledal cestu ven z lesa. Ozval se hluk a pušky. Kůň je měl zase za zatkem.

Holka se vzbudila a držejíc se za hřívu utíkali od nich pryč. Holka se otočila za sebe a nespozornila že před nimi je útes ze skáli. Takový malý ale hluboký. Nestačila zareagovat a s koněm zkončili v propasti. Ti lidé ten smrtelný skok viděli, ale po té co doběhli na kraj utesu. Na dně propadti už nikdo neležel. prý čarodějnice říkali.

OD TÉ DOBY SE PRÝ PO LOUCE A LESEM LOUDÁ HOLKA SE SVÝM KONĚM, KTERÁ PRÝ STRAŠÍ LIDI a svrhne do propasti toho kdo kolem ní půjde. Od té doby se hodně lidí postrácelo, a to ti co proti ní řekli křivého slůvka spojené s čarodějnicí.

__________________________________________

Kamarádka se smála, ale mě to směšné nepřišlo.
Když jsme šli spát, přišlo mi jako by kolem klopýtali kopyta.

Kdoví zda tudy nebloudí.


Přidáno: 80 bodů