Můj třetí den u koní

Jelikož jsem nebyla zvyklá na tak velkého koně, tak jsem nejdříve nevěděla, jak ho vyhřebelcovat, ale pak mi pomohla naše ošetřovatelka, ale já to zkusila a on mi pořád uhýbal a jako že přede mnou utíkal, ale on mně naštval a tak jsem si ho přivázala k boxu, aby se nemohl hýbat. Pak jsem ho v pořádku vyhřebelcovala. Pak jsem se pokoušela ho osedlat, ale jak byl velký, tak jsem nezvládla přehodit sedlo. Teď přišla na scénu znovu ošetřovatelka, která ho dosedlala a pak jsem mu dala chrániče na nohy a dala mu uzdu. Vyvedla jsem ho ze stáje a nasedla jsem (znovu pomocí ošetřovatelky).

Trénink proběhl v pořádku a ani jsem nepocítila rozdíl mezi poníkem a koněm. No ale konec tréninku se mi moc nevyvedl. Chtěla jsem sesednout, ale zapomněla jsem že je to kůň a né poník. A tak jsem dopadla na zem, ale zachránila mně helma:-). Pak jsem předala koně mladé paní, která jezdila nádherně, ale musela jsem ještě pomoci, takže jsem neviděla, jak skákala parkur. Pak jsem odešla domů a v duchu jsem si říkala:,,Už nikdy nechci jezdit na poníkovi, ale jen na českém teplokrevníkovi!".

Přidáno: 37 bodů