Od knih až k jezdectví....

Očividně po 2 letech má láska ke koním nebrala konce. Naši usoudili že bychom si rodinného koníka i pořídit mohli. Jelikoš jsme neměli peníze žádná stáj se nebudovala.

Už jsem dopěla a měla svůj rozum a věděla jsem že koně nebude dobré si pořídit. Peníze šetřené na koně /nebylo jich moc/ jsem se rozhodla investovat a začít navštěvovat jezdeckou školu. Nic jsem nemohla v okolí dlouho sehnat a tak jsem to i snad začla vzdávat. Utekl rok a já jezdila na koni jen u nás.

Pak jsem se dozvěděla o ranči ---.

A peníze jsem investovala do kurzu. Sice jsem na koni jezdila a ovládala jsem nějaké základy, přes to jsem se přihlásila do kurzu pro začátečníky a začla jsem od prvních krůčků. Nebylo to lehké a potřebovalo to trpělivost. Všechno jsem uměla naopak než se dělalo v kurzu ať už od čištění až po uzdění.

Za měsíc mi bude 15 a do kurzu chodím nějaký ten měsíc. Jsou tu hrozně fine koně a ráda na nich jezdím. V dnešní době jezdím /spíš se snažím/ ve cvalu.
Před jízdou si koně musíme zaopatřít a nadlat.

Chceš mít vlastního koně?! Musí to být krásný pocit mít takového přítele. Ale není to jen o tom že na něm budete jezdit ale i to že se o něj budete umět starat a to každý den za ním chodit.

JÁ si koně přeji dál a vím a znám jaká je dřina se kolěm něj otáčet. Ale jsou to i hlavně krásný chvíle prožité s ním na vyjížďkách, na psatvě, na procházce a ta sranda při plavení.

Pamatuj KŮŇ NÁM NEKAZÍ PLÁNY TEN NÁM JE VYTVÁŘÍ.

Přidáno: 40 bodů