Pět dní a jen čtyři noci
Středa, 20. červenec 2011
Další z mých smutných básniček, kterou jsem složila v šestnácti letech. Je o životě, smrti a o tom, že osud si bohužel nevybírá. Autorka Šárka Dittrichová.
Stáj se noří do noci,
šest koní v šesti boxech,
pět jich žere píci,
ten šestý si jen krátce vzdech.
V šestém boxe kobylka,
už přelouho je březí,
dočká se dnes miminka,
když nezná žádných mezí?
Stáj již probouzejí paprsky,
v šesti boxech pět odpočatých koní,
šestý bolestí má povolené pysky,
avšak hříbě vedle stojí.
Porod velmi těžký byl,
kobylka dnes mléko ztratila,
krásný hřebeček se narodil,
kobylka však velmi trpěla.
Druhý den je hřebeček,
o poznání slabší,
venku štěkal buldoček,
ale nic tu není lepší.
Stáj upadá do husté tmy,
šest boxů, sedm koní,
podkoní má hrůzné sny,
co se mu v hlavě honí?
Koně na pastvinu běží,
hřebečkovi tři dny jsou,
kobylka však v boxe leží,
nezabývá se už ani melasou.
Čtvtý den děšť okna smáčí,
chmurné počasí i nálada,
kobylku již nikdo nevyléčí,
proč zemřela tak zamlada?
Nastalo páté ráno,
bouře o stáj opírá se,
koně požírají seno,
hřebeček, slabý, třese se.
Stáj topí se v husté tmě,
šest boxů, v nich pět koní
proč jen pět stojí ve slámě
a smutek se tu rojí?
Zemřeli dva mladí,
matka se synem.
Proč to takhle chodí?
Život jim je pouhým snem...
Přidáno: 40 bodů.
Počet přečtení tohoto článku: 156
-
-- bez nadpisu --
16.01.2012 18:27:12