Smrt na farmě
Pondělí, 27. září 2010
Onoho dne přišly na ranč jako obvykle vypomáhat dvě dívky - tmavovláska Jessica a vysoká štíhlá Katharine. Když dokočily práci, vzaly si ze sedlovny vodítka a vydaly se pro koně. Cestou na pastvinu, vzdálenou asi dvě stě metrů, si vesel povídaly a plánovaly trasu vyjížďky.
Na pastvině Jess vypnula proud a vyrazila pro Jantarku a Gábinu, které měla vést. Kate zatím odchytila Sabu a Senta a zamířila k Saridovi, který ležel opodál. Jamii se vůbec nechtělo vstávat, a tak ji Jessica musela zvednout sama. "Taky se hřebečkovi nechce vstávat?" volala Jessica na kamarádku se smíchem."Já jsem potvůrku taky musela zvedat."
Kate hned neopověděla. Po chvíli přidušeným hlasem poprosila druhou dívku:"Pojď sem, s ním něco je!" Jess poslušně zamířila dolů, ale když došla k ležícímu hříběti, zvážněla a...smekla klobouk. Hřebeček, po kterém lezly mouchy, opravdu nevypadal moc živě. "Myslíš, že je...? To snad ne, že ne!" obrátila se Kate na Jessicu. Ta se beze slova sehnula, dala hříběti dlaň před nozdry, potom mu zvedla ztuhlou nohu a zavrtěla hlavou. "Už je moc pozdě," řekla jen.
Dívky se otočily a pádily na ranč, zavolat Julii nebo Joemu tu nešťastnou zprávu. Julia stále nereagovala, až kovboj to Jess zvedl.
"Máte o koně méně..." oznámila mu dutě.
"Co se stalo? Kterému?!"
"Sarid...umřel..." Následovala chvíle ticha.
"Tak já přijedu a uvidíme, co můžu udělat," vypadlo konečně z Joeho. "Zatím..."
Dívkám se každá minuta čekání vlekla jako hodina. Obě strnule zíraly do prázdna. Jess se najednou zvedla apevně objala Jamii - druhé hříbě - kolem krku. "Potřebuju si sáhnout na něco živýho," dodala na vysvětlenou, když na ni Katharine upřela nechápavý pohled.
Konečně Joe přijel. Netvářil se ani trochu vesele, a když řekl, že Julia je s těžkým otřesem mozku v nemocnici, Jess už nedokázala zadržet slzy. Cestou na pastvinu neustále štkala, i kovboj měl na krajíčku, jen Kate s přívalem slz statečně bojovala. Jessica se šla ještě rozloučit se Saridem, než jeho tělíčko přijde odklidit Joe. "Tak už běž, nebude to hezký pohled," řekl jí a otočil se zády. Jess uposlechla a spolu s Kate se pohřebním krokem vracela na ranč...
Ano, já jsem Jessica... V hlavě mi tehdy zněla jediná otázka:"Proč zrovna to nevinné hříbě?"
Přidáno: 45 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 357
