Tonutí v písku aneb Můj první křížek =D

Sobota, 9. duben 2011

Kdo si myslí, že se nelze na jízdárně v písku topit, ten se hluboce mýlí!
Mně se to totiž stalo, když jsem s pony klisnou, patřící do stáje, kde jezdím, Jiskrou měla hodinu.

 

Bylo babí léto, sluníčko pralo a já seděla s rodiči a mladším bráchou v autě, mířícím do našeho JK, a nemohla jsem se dočkat, až konečně uvidím Jiskru, Moneta, Belfa, Samanthu, Jasnou, Duháka, Hvězdu, Akcii, Nellynu a všechny ostatní. Těšila jsem se na to, až se zase po týdnu na koňský nebo pony hřbet a půjdu si do jízdárny zatrénovat.
Za chvíli už jsem stála spolu s rodiči ve dvoře u domu mé trenérky, která za chvíli vyběhla ven a s úsměvem od ucha k uchu nás vítala.
,,Dobrý den,“ pozdravila se s mými rodiči. ,,běžte zatím támhle k jízdárně a my s Terkou tam hned přijdeme.“
,,Ahoj, Terko, dojdeš si pro koně?“
,,Jasně, koho si můžu vzít?“
,,Chceš poníka nebo velkého?“
,,Asi poníka.“
,,Dobře tak jdi pro Jiskru, já jsem za chvilku u tebe.“
,,Jo, jo, už jdu.“ odkvačila jsem
Přivedla jsem Jiskrušku k uvazovacímu plotu a omotala jedno břevno vodícím lanem. Pak mi ji trenérka pomohla připravit a následně vyhoupnout do sedla. Poté už jsem si jen srovnala třmeny a pobídla malou klisnu do kroku.
Na jízdárně, kde jsme zatím jen klusaly a krokovaly, mě s Jiskrou bedlivě pozorovali rodiče s bráchou. Potom jsme nacválaly a rodiče už to nebavilo, tak se šli na chvilku projít.

 


,,Terko, co kdybychom zkusily křížky? Tohle už ti jde bezvadně, tak abys neusnula na vavřínech.“ usmála se trenérka.
,,No, já nevím…“
,,Ale jo, jen to zkusíš.“
,,Tak dobře…“ znervózněla jsem.
,,Výborně!!“ zaradovala se moje trenérka, když Jiskra dopadla svými maličkými kopýtky na měkký písek v jízdárně. ,,Tak nacváláme!“
Z to jsem měla strach…Přece jen jsem si ve cvalu ještě nebyla příliš jistá.
,,Hop, hop, hop!“ pobízela trenérka Jiskřenku s bičem v ruce.
Pak jsme najely na dlouhou stěnu, u níž stál bílo-zelený křížek. Každým krokem jsme se přibližovaly k těm překříženým dřevům. Žaludek jsem měla až v krku, ale Jiskra to brala jinak. Cítila jsem, jak zrychluje svůj měkký cval. Měla jsem pocit, že sedím na tikající bombě.
Najednou jsme se obě octly ve vzduchu. Jiskra škobrtla o břevno a mě se uvolnily nohy ze třmenů. Klisna pohodila hlavou, sehnula ji a naráz dopadla na přední nohy.
,,Bum, prásk, plesk!!“
,,Au.“ vydala jsem ze sebe a zjistila, že Jiskra běží proti mně.
Rychla jsem uhnula a jen tak tak se vyhnula jejím kopytům.
Trenérka na mě vytřeštila oči, ptala se jak mi je a pomohla mi na nohy. Zjistila jsem, že mám plnou pusu písku a jsem celá špinavá.

Tak co? Ještě si myslíte, že se nedá topit v písku? =D

 

Přidáno: 60 bodů

autor článku: Terka Jedličková

Počet přečtení tohoto článku: 194

Zpět na výpis




Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.


Reklamní systém AdMarket Inzerujte na Konicci.cz a na spřízněných portálech. Máme pro vás milióny reálných uživatelů. Chci vědět víc!