Uprchlík

Dala jsem jí oves a jako pamlsek jablíčko. Práce s koňmi byla hotová, zbývalo jen nakrmit. Každý den musíme dávat hřebcům seno a v zimě i vodu. Bylo zrovna léto, a proto jsme se s těžkou vodou nemuseli tahat. V přístřešku jsou tři starší hřebci - Plamen, Lujz a Princ. Princ má velmi chytrou maminku. Tu nemůžeme nechávat ve stáji v boxu bez dozoru.

Dokáže si sama otevřít box nebo i branku. Je to jedna z nejdominantnějších kobyl ve stádě. Samozřejmě je Princ celý po ní. Dala jsem mu seno a šla se za ním pomazlit. Moje sestra přišla taky a pro jistotu přivřela dveře. Nemohli jsme je zavřít na zástrčku, protože to jde jen z venku. Mazlili jsme se s ním, ale najednou zbystřil. Moc jsme si toho nevšímali, ale najednou do nás strčil a šel přímo ke dveřím. Samozřejmě je to talent po mamince a dveře si otevřel. Běželi jsme za ním. Princ běžel přímo k ohradě, kde jsou kobyle.

Začal se před nimi předvádět a kopytem tloukl do branky. Snažili jsme se ho rychle odehnat, kdyby branku otevřel a dostal se dovnitř, už by jsme ho nechytli. Po námaze se nám ho konečně podařilo odehnat. Vyhráno jsme ale neměli. Princ běžel v uličce dvou ohrad dozadu ke hřebcům. Ti byly zvědaví a šli se za Princem podívat. Ten z toho nadšený moc nebyl. Bral je jako konkurenci. Nejdřív si je prohlížel a pak začal dorážet.

Jelikož víme, že se umí dostat prokopnutím rahen z jedné ohrady do druhé, a tak se libovolně stěhuje, na nic jsme nečekali a rychle ho nahnali zpátky. Snažili jsme se ho chytit, ale marně. Nechtěl na sebe nechat ani sáhnout a byl jako utržený ze řetězu, když viděl kobyle nebo hřebce. Vyskytl se další problém. Na jízdárně byl Monty. Nyní jsme vedle sebe měli dva hřebce, kteří si hájili své zájmy. Nebylo to nic příjemného. Přiběhli k sobě a začali se rvát. Mezi nimi byla jen branka, která vypadala, že se každou chvíli otevře.

To by byl konec. Sestra rychle běžela pro bič. Když se nechtěl nechat chytit, museli jsme ho nahnat. V plánu bylo nahnat ho do stáje. Byla prázdná a snadno bychom ho zde odchytli, nebo alespoň zavřeli do boxu. Mezitím kdy sestra běžela pro bič, snažila jsme se je od sebe odehnat. Když se mi podařilo odehnat Prince od jízdárny pryč, běžel k ohradě za kobylami. Sestra byla hbitě zpět. Nyní jsme měli bič a odhánění bylo snazší, alespoň se to tak zdálo.

Naháněli jsme ho dlouho, ale nepodařilo se nám ho dostat do stáje, ani ho chytit. Zbývala poslední možnost. Nahnat ho do slepé uličky. Nahoře u mladých hřebců, jak je zde malá ulička mezi ohradami, končila další ohradou, ale odtud nebylo úniku. Bylo tu sice riziko, že se pustí i do mladých hřebců, ale bylo menší než dole u jízdárny. Snažila jsem se ho nahnat nahoru, zatímco moje sestra měla obtížný úkol v podobě odhánění kobyl od ohrady, aby na ně Princ neviděl.

Jelikož je v ohradě asi 50 kobyl byl to složitý úkol. Dílo se ale povedlo. Kobyle byly z Princova dohledu a sám Princ byl v uličce kam jsme ho chtěli nahnat. Nyní už jen zbývalo odchytit ho. Sotva ho ale uviděli hřebci, běželi za ním. Museli jsme je odhánět. Měli jsme nachystanou ohlávku a vodítko. Společnými silami jsme ho nahnali dozadu. Byl v pasti. Nechtěli jsme ho ale vylekat, a tak jsme mu dávali menší prostor. Snažili jsme se uklidnit a nabízeli mu pamlsek. Pomalu a nejistě šel za námi.

Nic ho nerozptylovalo a tak neměl další důvod k útěku. Nechal si nasadit ohlávku a připnout vodítko. Pomalu jsme ho vedli na jeho místo. Bičem jsme museli odhánět zvědavé hřebce. Došli jsme dolů k jízdárně. Monty na Prince řehtal a kopytem mlátil do branky. Povedlo se nám ho držet v klidu, ale kobyle ho rozdováděli. Naštěstí se nechaly odehnat a tak jsme Prince mohli odvést. Byl konečně na svém místě. Vypadal, že se nám směje. Byli jsme unavené a uhnané. Princ nám dal pěkně do těla. Nicméně teď už jsme opatrnější. Další večer jsme při krmení nespustili oči z Prince a ze dveří, aby nám opět neutekl.

Od uživatele Sendy - přidáno 78 bodů