Vyjížďka do Budějovic
Středa, 24. červen 2009
Bylo krásné ráno. Byl krásný den, ale naše kamarádka byla nemocná. Práci jsme měli hotovou – koně jsme nakrmily, dali jim vodu a vyčistili je. Rozhodli jsme se, že naši kamarádku pojedeme navštívit na koních. Vyčistili jsme koně, nasedlali a vyjeli. Cesta byla bezproblémová. Bylo krásně, koně se ve vesnici ničeho nebáli. Projížděli jsme kolem našeho domu, jako obvykle na nás začali štěkat psi.
Koně se, ale nezalekli. Vyjížděli jsme z vesnice. Před námi byla vidět cesta k Budějovicím. Kolem byla zasetá pole, proto jsme museli jet po ne příliš rovné cestičce. Blížili jsme se k cíli. Asi půl kilometru před námi byl náš cíl cesty. Měli jsme štěstí. U cesty byla louka, na které startují letadla. Žádné tu ale nebylo, a tak nám nic nebránilo jet po ní. Najednou jsme spatřili auto.
Vedle něj postávala skupinka lidí a pouštěli malé sportovní letadélko. Jakmile nás spatřili pouštěli letadýlko přímo na nás. Koně se plašili. Snažili jsme se jim domluvit, ale nebylo to nic platné. Chtěli nám za každou cenu splašit koně a nechtěli si to nechat rozmluvit. Byly to nepříjemné nálety. Koně se lekali a snažili se letadlu vyhýbat, ale to se stále vracelo a nálet se opakoval. Pokaždé, když se nějaká z nás pokusila z tohoto sepjetí dostat, letadlo ji natlačilo zpět do kruhu.
Pobízeli jsme koně abychom se co nejrychleji dostali z jejich dohledu. Naklusali jsme. Koně se lekli letadla a dali se do cvalu. Letadlo ale za námi. Už jsme nevěděli co dělat. Najednou si jedna kobyla vyhodila, když za sebou letadlo zaslechla. Najednou jsme spatřili, jak letadlo letí zpět. Pomalu jsme přešli do klusu a čekali co bude. Skupinka už měla jiné starosti. Šťastně jsme dojeli k naší kamarádce. Měla velkou radost, že nás vidí. Na zpáteční cestu už jsme tu podařenou partu naštěstí nepotkali.
Od uživatele Sendy - přidáno 39 bodů.
Počet přečtení tohoto článku: 141