Dominantní kůň nemusí být problém

Úterý, 20. říjen 2015

Nezvladatelný kůň bývá často považován za koně dominantního. Jeho neposlušnost a tvrdohlavost se zpravidla pokládá za nezvratný důkaz jeho snahy o dominanci nad jezdcem. Není divu, že takový kůň si brzy vyslouží nálepku „problémového jedince“. Je ale v těchto, ne zase až tak vzácných případech, na vině opravdu kůň, respektive jeho „dominantní povaha“, nebo tkví příčina problémů s takovýmto koněm někde jinde?

Dominance je vztah, ne vlastnost

Nářky na „dominantní“ koně jsou v jezdeckých luzích a hájích tak časté, že už patří k běžnému folkloru. Není divu, že se tato tzv. dominance považuje za něco nežádoucího, co koni brání, aby nás poslouchal. Abychom však pochopili, proč nás kůň, o kterém si myslíme, že je dominantní, neposlouchá, měli bychom si vysvětlit pojem dominance.

Předně si musíme uvědomit, že dominance není povahová vlastnost, ale vztah. Tento vztah určuje v rámci hierarchie stáda, kdo má přednostní přístup k potravě a vodě, ale taky i k reprodukčním partnerům. Vždy se tedy jedná o vztah mezi konkrétními zvířaty v konkrétním stádě. Kůň, který je dominantní v jednom stádě, nemusí být dominantní ve stádě jiném.

 

Dominantní kůň nemusí být agresivní

Samozřejmě, jsou koně, kteří jsou k dominanci predisponováni více než druzí koně. Důležitou roli nepochybně hrají i sebevědomí či fyzická kondice nebo věk. Neplatí ovšem, že dominantní kůň se automaticky rovná kůň agresivní a útočný. Co z toho pro nás vyplývá?

Hlavně to, že neposlušnost nebo neovladatelnost, kterou považujeme za projev dominance, vlastně dominancí není. Kůň totiž nemá důvod, aby si z nás udělal podřízené zvíře, jednoduše proto, že s námi nesoupeří o to, o co soupeří s jinými koni ve stádě. Proč je ale potom takový kůň nezvladatelný?

Kůň se chová instinktivně a proto za jeho „nevychovaným chováním“ hledejme spíše instinktivní snahu vyhnout se bolesti nebo stresové situaci. Příčinou neposlušnosti může být i naučené chování, které přinese koni nějakou odměnu, což je zpravidla výsledek předchozího nesprávného výcviku. Jak takového koně přinutit, aby respektoval naše požadavky?

 

Co je výhodné pro nás, musí být výhodné i pro koně

Klasická rada zní, že musíme mít nad „dominantním“ koněm navrch, jinak nás poslouchat nebude. Bohužel je tato rada často chápána tak, že je koně nutné za všechno trestat, aby bylo jasné, kdo je tady pánem. To je ale zásadní omyl. S koněm totiž nevedeme boj o pozici, ale o jeho chování. Tedy o to, jak se má kůň v konkrétní situaci chovat tak, aby splnil naše požadavky.

Kůň má samozřejmě tendenci pátrat po tom, kde má jezdec, který na něm sedí, své slabiny. Zkouší, zda může reagovat na požadavky jezdce, tak jak to vyhovuje jemu. Pokud jezdec na tento pokus včas a správně nezareaguje, posílí u koně právě tento model nežádoucího chování, které nakonec může vyústit v neposlušnost, chybně považovanou za dominanci.

Ale jak už jsme si řekli, určujícím prvkem pro dominanci koně ve stádě je i jeho sebevědomí. Existují koně, i když jich není zase tak mnoho, kteří jsou skutečně velmi sebevědomí a snaží se prosadit i ve vztahu k jezdci. Ale opět platí to, co už jsme řekli.

Když tito koně začnou s námi bojovat, je jediným řešením ukázat těmto koním, že jejich chování výhodné pro nás, bude výhodné i pro ně. Něco takového už ovšem vyžaduje nemalé zkušenosti. Ale právě takoví koně představují pro zkušené jezdce výzvu, protože pak do svého výkonu dávají maximum.

autor článku: Karel Trčálek

Počet přečtení tohoto článku: 3223

Zpět na výpis


Dnes má svátek  Nevada,

Narozeniny slaví >><




Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.