Plavení koní

Nejenže voda očistí srst i kůži, navíc poměrně dobře regeneruje namožené svaly, i když jsou namáhány i při plavání. Kromě toho se jedná o velice příjemné osvěžení a dodání energie.

Z těchto důvodů se plavení často praktikuje i v rámci tréninku dostihových koní či koní pro všestrannost.

Kde plavit?

Naprosto bezpečně můžeme plavit v jezerech či rybnících, ale i v některých řekách - zde musíme dbát na sílu proudu. Silný proud by mohl koně lehce strhnout s sebou. Než se rozhodneme pro vhodné místo, doporučuji zjistit si, zda není voda znehodnocena velkým množstvím sinic, které škodí zdraví člověka i zvířete.

Měli bychom vybírat taková místa, kam se nechodí koupat lidi, například kvůli velké vzdálenosti, špatně schůdnému terénu či bahnitým břehům. Z plavců může být kůň zneklidněn a kvůli blízkosti by tak lehce mohlo dojít k nepříjemnému úrazu - většinou pokopání.

Před vstupem do vody doporučuji zkontrolovat, zda přes vodní plochu nejsou umístěny sítě nebo dokonce vlasce.

Naprostou samozřejmostí je pozornost vůči zákazům. Vodní plocha může sloužit jako zdroj pitné vody nebo se může jednat o soukromý pozemek - pokutě a následným problémům je rozhodně lepší se vyhnout.

Obecná doporučení

Není dobré brát koně do příliš studené vody, riskovali bychom zbytečné nachlazení. Voda by tedy měla mít více jak 15 °C, ale je určitě lepší plavit na konci jara, přes léto a na začátku podzimu, kdy voda bývá nejteplejší.

Koně by ve vodě neměli pobýt více jak 10 minut, obecně se doporučuje doba 5-10 minut.

Každý nemá to štěstí, že se může vydat jet plavit bez sedla. Toto je možné, pokud máme vodní plochu blízko a nemusíme tudíž využít žádnou komunikaci. Pokud musíme urazit větší vzdálenost, je nutné sedlo využít - přeci jen si budeme na silnici jistější a v případě problému tolik nehrozí nebezpečné sklouznutí z koňského hřbetu.

Ovšem samotné plavení probíhá bez postroje, popřípadě pouze s uzdečkou! Voda by mohla poškodit kůži a snížit bezpečné jištění sedla podbřišníkem.

Doporučuji vzít sebou stěrku na pot, a než se vydáme zpět do stáje, koně stěrkou setřít a nechat trochu uschnout.

Koně bývají při plavení rozdovádění a plní elánu, a tak snadno může dojít k pádu jezdce. Pokud jede společně větší skupinka, v rámci bezpečnosti bychom měli každému koni nechat dostatečně velký prostor, aby nedošlo k poranění ostatních koní nebo jezdců, kůň se totiž při plavání pohybuje podobně jako v klusu.

Je také nezbytné kontrolovat, zda nikdo z jezdců z koně nespadl. Díky pravidelnému pohybu kopyt by se mohlo lehce stát, že kůň při pohybu jezdce udeří do hlavy - a neštěstí může být na světě.

Kdy plavit nesmíme?

Koně bychom do vody rozhodně neměli brát při nízké teplotě či velkému výskytu sinic, jak již bylo zmíněno. Dále nikdy ne ihned po krmení nebo silném přehřátí, mohlo by dojít ke schvácení kopyt. Nikdy neplavíme březí a kojící klisny!

Následné ošetření

Po příjezdu do stáje suché koně očistíme rýžovým kartáčem a pečlivě rozčešeme hřívu i ocas. Dále bychom měli věnovat péči kopytům. Po jejich oschnutí, což trvá 1 až 2 hodiny, potřeme stěnu chodidla a rohovou střelku vazelínou či nesoleným tukem. Tak zabráníme unikání vlhkosti z kopyta a přílišnému vyschnutí kopytního rohu.

Po ošetření je dobré pustit koně do výběhu, aby vybili nahromaděnou energii, či se v klidu pásli. A jezdec může ve skrytu duše jenom doufat, že se koník třeba nadšeně nevyválí v čerstvém trusu :).

Autorka: Petra Hanáčková