Povrch jízdárny

Pátek, 17. duben 2009

Výběr povrchu jízdárny je velice důležitý, protože ovlivňuje zdraví koně. Horní vrstva, po které se kůň pohybuje, přichází do pravidelného styku s kopyty - proto by měl být povrch nejen stále sypký a měkký, ale disponovat i dalšími vlastnostmi. Základní dělení povrchu je na povrch tvrdý a měkký.

Dělení povrchu a jeho vlastnosti

Tvrdý povrch

Pravidelný trénink na tvrdém povrchu může být důsledkem problémů s kostmi a klouby. Na druhou stranu ale tento typ podporuje rozvoj svalové hmoty a zdraví šlach. Koně pracující na tvrdém povrchu  jsou rychlejší. Je tedy patrné, že povrch jízdárny tedy ovlivňuje nejen zdraví koně, ale i jeho výkonnost.

 

Měkký povrch

Ve srovnání s tvrdým povrchem je práce na tomto typu namáhavější, proto se tepová frekvence koně může zvýšit až o polovinu - z tohoto důvodu je kůň dříve unavený, tedy i náchylnější k natažení svalů i šlach. Na druhou stranu, pokud se s koněm na měkkém povrchu pracuje správně, svaly se posilují.

 

Nedá se říci, jaký typ povrchu je nejlepší, ale ideální povrch by měl splňovat tato kritéria:

  • být odolný proti nárazu;
  • být odolný proti skluzu;
  • koeficient tření kopyt.
  • Výběr správného povrchu

 

Při výběru povrchu bychom zvážit:

  • zvolení vhodného materiálu dle druhu jezdeckého sportu;
  • typ jízdárny (hala, venkovní jízdárna);
  • klima

 

Nyní si podrobně rozebereme jednotlivé druhy povrchů:

 

Písek

S tímto typem povrchu se setkáme asi nejčastěji, protože je nejsnadněji dostupný a také poměrně levný. Písek je složen z malinkých zrnek minerálů a hornin, ale pozor,  i na jejich velikosti a tvaru záleží. Velikost zrnek ovlivňuje prašnost a schopnost udržet vodu. Použití příliš jemného písku se nedoporučuje, protože v suchu práší a ve vlhku slepuje. Vhodný je tedy písek středně hrubý až hrubý. Co se týká tvaru zrnek, je lepší použít hranatá, protože tolik nepodkluzují pod kopyty. Písek je ale poměrně málo pružný, kůň tedy při pohybu musí vynaložit větší sílu.

 

Hlína

Hlína je složena z malinkých a velice jemných částeček písku, různých naplavenin a jílu. Výhodou hlíny je zcela jistě menší prašnost, protože déle drží vlhkost. Nevýhodou ovšem je, že se dá hlína snadno udusat, proto je tento typ povrchu náročnější na údržbu.


Dřevo

Dřevěný povrch je nejčastěji složen z kůry a hoblin. Často se ovšem míchá ještě s pískem, který zvyšuje jeho pružnost. Pozor, tento typ povrchu je poměrně kluzký! Výhodou zcela jistě je, že dobře drží vlhkost a není náročný na údržbu. Hobliny bychom měli použít pouze na jízdárně s omezeným provozem, rychle totiž dochází k jejich lámání. Povrch se tak rychleji opotřebovává a je nutné ho často měnit, což nemusí být finančně vůbec výhodné...

 

Guma

Použití gumy je stále poměrně neobvyklé. Obvyklejší variantou je, že se zde zmíněné druhy materiálů s gumou pouze míchají.

 

Tráva

Pomyslný vítěz mezi jednotlivými povrchy. Pokud se o trávník pečlivě staráme, můžeme prostor využít nejen jako jízdárnu, ale i výběh. Díky svým fyziologickým vlastnostem splňuje tráva všechny kriteria vhodného povrchu, ovšem pozor na přílišnou vlhkost. Po vydatných deštích nasaje tráva spoustu vody, a tak může snadno dojít k uklouznutí. Je tedy nutné navíc vymyslet, jak nejlépe z trávníku přebytečnou vodu odvádět, což je jedinou nevýhodou tohoto typu povrchu.

 

Při rozhodování o výběru vhodného povrchu bychom měli myslet také na to, jaké možnosti nám nabízí nejbližší okolí. Například pokud se blízko stáje nachází pila, je dobré kontaktovat jejího majitele a zkusit se domluvit na pravidelném odběru hoblin a jeho ceně.

 

Autorka: Petra Hanáčková

Počet přečtení tohoto článku: 2071

Zpět na výpis




Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.


Reklamní systém AdMarket Inzerujte na Konicci.cz a na spřízněných portálech. Máme pro vás milióny reálných uživatelů. Chci vědět víc!