Výcvik mladého koně,aneb jak na koňského juniora – 5. díl

Pokud si nejsme jisti, můžeme tuto problematiku konzultovat s veterináři, dle rentgenů se dá stupeň vývinu kostí poměrně snadno poznat. V této době bychom se měli zaměřit hlavně na pravidelný pohyb v jednotlivých chodech. Volíme spíše svižnější pohyb, aby se kůň naučil „sám dopředu". Co se týká postavení hlavy, zaměřujeme se na práci „dopředu-dolů", to znamená, že koník chodí se sníženou hlavou na napnuté, ale nepříliš krátké otěži. Ale pozor, koník by se neměl do otěže věšet. Je jasné, že v ní bude hledat oporu, ale pokud se bude do otěže opírat, musíme koníkovi vysvětlit, „že tudy cesta nevede". A to buď vyvolněním a pobídkou holení dopředu a následným opětovným zkrácením otěže. Popřípadě přistavením hlavy koně dovnitř a opětovným srovnáním.

Terén

Pro mnohé se může zdát, že procházky v terénu jsou zbytečné, ale opět připomínám, že není vhodné vyjížďky do přírody zanedbávat. Koník, který chodí pravidelně do terénu si neustále zlepšuje motoriku pohybu a mnohdy pozitivně ovlivňuje i psychiku koně. Mladý kůň pak není tak lekavý a mnohdy se i více soustředí na práci na venkovní jízdárně, jelikož ho různé šumy a ruchy tolik nevyvádí z koncentrace.

Pokračování v jízdárenské práci

Pokud máme jistotu, že nohám koně zvýšená námaha nemůže uškodit (růst dlouhých kostí je v podstatě ukončen - pozor některá plemena dospívají později ), můžeme začít s menšími obraty, jako malé kruhy, obloukem změnit směr a podobně. Stále trénujeme přechody mezi jednotlivými chody a zastavování, zatím necouváme. Necouváme z jediného důvodu, a to proto, že s koněm trénujeme hlavně pohyb dopředu a u mladého koně se může stát, že couvání by mohl začít používat jako protest proti pohybu dopředu.

Pokud už koník cválá pravidelně a zvládá ve cvalu i velké kruhy, můžeme s ním zkusit přeskok. Možná se vám zdá, že je na to trochu brzy, ale pro mladého koně je to v této fázi výcviku docela jednoduché a přirozené. Takže pokud s mladým koněm vyjedeme na diagonálu, uvolníme mu přistavením k nové ruce a opětovným srovnáním plec a dáme výraznou pobídku s přenesením váhy, je velmi pravděpodobné, že si koník přeskočí. Je možné, že kůň přeskok rozloží, i tak ho pochválíme. Přeskoky po zvládnutí opět z výcviku vyřadíme a jen zřídka kdy je procvičíme, budeme se zaměřovat na kontracvaly. Pokud bude koník při počátku přeskoků přeskakovat, netrestáme ho a v klidu koníka opět převedeme do klusu a zkrátíme kontracvalové úseky a budeme je opět postupně prodlužovat.

Možná si teď říkáte, proč nezačít rovnou s kontracvaly, když nám přeskoky ztíží pozdější trénink cvalu na vnější nohu. Je to proto, že přeskoky budeme po mladém koni a v určitém stupni výcviku opět vyžadovat, a pokud by si tento cvik včas nezažil, bylo by pak mnohem těžší koně přeskok učit, kdyby byl v kontracvalu schopný vyváženě procválat i malé obraty. Ne nadarmo se říká: „Co se v mládí naučíš, později jako když najdeš."

Autorka: Dominika Strejcovská