Fyziologie trávení koní

Než se začneme zabývat samotnou fyziologií, je dobré si alespoň ve zkratce připomenout, jak vypadá anatomická stavba jednotlivých částí trávicí soustavy. Trávicí soustavu tvoří ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střeva, konečník a řitní otvor.

1)     Ústní dutina: v ústní dutině se z důležitých struktur nachází jazyk, zuby a vyúsťují zde slinné žlázy.

2)     Hltan: hltan spojuje ústní dutinu a jícen. Kříží se zde trávicí a dýchací cesty.

3)   Jícen: jícen vede od hltanu přes celý krk a hrudník až do žaludku koně. Před vústěním do žaludku se náhle silně zúží a ústí do žaludku pod ostrým úhlem. Toto uspořádání je možnou příčinou, proč koně neumějí zvracet.

4)     Žaludek: žaludek je v poměru k velikosti koně velmi malý, o objemu 10-15litrů a můžeme ho rozdělit na část žláznatou a bez žlaznatou. Bezžlaznatá část v podstatě odpovídá předžaludku přežvýkavců. U koně však pro svou malou plochu a přímé spojení se žláznatou částí nemá velký význam.

5)      Tenké střevo: rozdělujeme na 3 části - dvanáctník, do kterého ústí vývody slinivky břišní a jater - kůň nemá žlučník; lačník a kyčelník, který ústí do slepého střeva.

6)      Slepé střevo: je možná nevýznamnější částí pro trávení koně, protože zastává funkci předžaludků. Má obsah 50litrů a vede téměř od počátku pánevní dutiny až po hrudní kost.

7)      Tlusté střevo: je velmi dlouhé, složené do dvou na sobě ležících podkov, přičemž vrchol leží u bránice.

8)      Konečník a řitní otvor: tvoří pokračování tlustého střeva a zároveň konečné vyústění trávicí soustavy.

Celá trávicí soustava je přizpůsobená původnímu způsobu života koně, tedy představě koně pasoucího se až 16 hodin denně na sušším travnatém porostu. Kůň pro správný chod trávicí soustavy stále potřebuje dostatek sena, slámy, anebo pastvy. Jako absolutní minimum se udává 2,5 kg sena na koně a den.

Potřeba sena začíná už v ústní dutině. Zuby koně otírané neustálým žvýkáním suché trávy se naučily dorůstat a teď se musí žvýkáním obrušovat. Kůň na jedno sousto vykoná 30-60 žvýkacích pohybů, jeden kilogram sena spotřebuje za 30-45 min. Naproti tomu jeden kilogram zrna zpracuje již za 10-15 min. Čím déle kůň žvýká, tím víc dochází k proslinění sousta. To má několik významů.

1)      Sousto se obalí slinami, zejména hlenem v nich obsaženým a to pak lépe klouže dlouhým jícnem - přes celý krk a hrudník až do žaludku.

2)      Sousto se zvlhčí, díky čemuž nedochází k dráždění sliznic, dýchací soustavy a vzdušného vaku prachovými částmi, spory plísní aj.

3)      Sliny obsahují lysozym s antibakteriálními a antivirovými účinky. Pokud kůň sousto důkladně rozžvýká, sliny zabijí větší část bakterií obsažených v krmivu.

4)      Sliny pomáhají štěpit složité cukry - škroby na jednodušší disacharidy a usnadňují tak trávení.

Z uvedených důvodů je zřejmé, že pro lepší proslinění a obroušení zubů je dobré koně krmit nejen senem, ale i jádrem ve formě celých zrn, anebo je-li to nezbytné - např. u krmení kukuřice - jádro sekané nebo mačkané. Krmení šrotů se nedoporučuje.

Žaludek koně vzhledem k svému malému obsahu nepojme najednou větší množství krmiva, v žaludku se potrava tráví ve velmi kyselém prostředí, pH=2; a pokud je kůň krmen málo často ve větších dávkách, potrava žaludkem prochází příliš rychle - je vytlačována dalšími sousty, a tudíž opět nedochází k dostatečnému natrávení potravy a navíc k nedostatečnému ničení patogenů kyselinou.

U žaludku je také dobré si uvědomit, že co se dostane dovnitř už se nemůže vrátit zpět - zvracením, ale musí pokračovat dále do trávicího traktu. Proto pokud kůň sní něco špatného, pronikne to nenávratně do těla, a to v celém rozsahu.

V tenkém střevě totiž dochází ke vstřebávání výživných složek natráveniny a i případných škodlivých látek. Je zajímavé, že mnoho látek se nedokáže vstřebat bez přítomnosti soli. To je jeden z důvodů, proč je solný liz pro koně důležitý. Dále ve střevech dochází k dalšímu trávení, a to pomocí střevních žláz a také trávicích šťáv ze slinivky a z jater. To že koně nemají žlučník ještě neznamená, že netvoří žluč. Žluč je ale do střev uvolňována postupně, nehromadí se ve žlučovém měchýři a ´´nečeká tam´´ jako např. u člověka, až jí bude po jídle potřeba. Žluč slouží k emulgaci tuků - tj. tvorbě malých kapének, které jsou díky relativně velkému povrchu lépe stravitelné a také k přenosu důležitých, složitých látek - jako jsou vitamíny rozpustné v tucích - přes stěnu střeva do krve. Pro ideální využití žluči a trávicích šťáv je i zde důležité, aby krmivo přicházelo do trávicího traktu celý den, postupně.

Ve slepém střevě dochází k mikrobiálnímu trávení. Slepé střevo je osídleno mikroorganismy, které pomáhají koni trávit celulózu - což je stavební látka rostlin. Bez mikroorganismů by koně nebyli schopni celulózu trávit. Tenké střevo se mikroorganismy začne osazovat již u hříběte, kdy toto začíná olizovat trávu a konzumovat koblihy své matky. Ve slepém střevě se vytvoří velmi stabilní mikroprostředí s poměrně stálým složením mikroorganismů a jakékoliv narušení může způsobit smrt mikroorganismů a tím i poruchu trávení. Takové narušení bývá nejčastěji způsobeno náhlou změnou krmení - na jaře ze sena na trávu, ale i naopak; z ječmene na oves; atd. Nové krmivo bychom proto měli do starého přidávat postupně; mikroorganismům nesvědčí časté změny ani příliš pestré krmivo. Změna mikroprostředí může být ale vyvolána i stresem, prudkou zátěží, vystavování koně prudkým změnám počasí, a jinými faktory se stresem souvisejícími.

V tlustém střevě pak dochází ke konečnému zpracování potravy, zpětnému vstřebávání vody, iontů a v počátečních částech také výživných látek, ke konci tlustého střeva již by měly být vytvořené koblihy, které vyjdou přes konečník řitním otvorem ven.

Autorka: Helena Enenkelová