Krmení podvyživených koní

Pondělí, 30. prosinec 2013

To, že se tělesná hmotnost koní mění, ať už směrem nahoru či dolů, není nic neobvyklého. Ale u zanedbávaných koní, kteří trpí chronickou podvýživou, je ztráta tělesné hmotnosti doslova fatální. V takovém případě není ohroženo jen zdraví koně, ale přímo i jeho život.

I přesto, že se podaří podvyživeného a zuboženého koně zachránit ze spárů jeho majitele, není ještě vyhráno. Krmení podvyživených koní má totiž svoje specifika, které je nutné respektovat, jen tak může mít záchrana koně šťastný konec.

 

Podvýživa ohrožuje život koně

Nejdříve si však povězme něco o podvýživě. Ta je výsledkem hladovění, jehož příčinou může být nedostatek kvalitního krmiva, či některé zdravotní problémy nebo i třeba extrémní začervení, ale to všechno pečlivý chovatel včas odhalí.

Největší problém podvýživy spočívá v tom, že kůň nevyužívá k získávání energie živiny z krmiva, ale bílkoviny ze svých tkání.

Na řadu přichází nejdříve svaly, a pak i vnitřní orgány, což může vést k jejich selhání. Podvyživený kůň trpí také nedostatečnou hladinou cukru v krvi, tzv. hypoglykémií, to má negativní dopad na činnost buněk. A naopak, zdraví a život koně ohrožuje i zvýšená hladina hořčíku, který se do krve uvolňuje z rozpadlých svalů.

V důsledku toho je podvyživený kůň slabý a snadno se unaví. Imunitní systém koně je oslabený, například se mu špatně hojí rány. Dochází u něj k poškození trávicího traktu a také jeho termoregulace přestává fungovat.

Z toho všeho je zřejmé, že podvýživa není dlouhodobě akceptovatelný stav, proto je nutné koně vrátit do optimálního výživného stavu. Jenže to není tak jednoduché.

 

Podvyživení koně

Podvyživení koně nemají již takřka žádnou střevní mikroflóru a rovněž jejich střevní buňky nejsou s to vytvořit dostatečné množství enzymů. Jejich trávicí trakt je takřka nefunkční. Proto je nutné dodržovat určité zásady, dokud nezačne trávicí trakt plnohodnotně fungovat. To trvá zpravidla nejméně deset dní.

Těchto deset dní představuje kritické období, kdy hrozí tzv. realimentační syndrom. K němu dochází, když se vyhladovělý kůň začne krmit jádrem. To má za následek nepřirozené zvýšení hladiny glukózy v krvi, jehož důsledkem je úbytek životně důležitých minerálů z krve a následné selhání tělesných orgánů.

 

Jak krmit podvyživeného koně

Proto platí, že se podvyživený kůň může ze začátku krmit jen kvalitním a lehce stravitelným senem, popřípadě senáží. Krmivo se ale musí podávat po velmi malých dávkách v krátkých časových intervalech, větší dávka by nefunkční zažívací trakt doslova zahltila.

Začínat by se mělo maximálně jedním kilogramem sena ´ordinovaným´ šestkrát denně, tj. každé čtyři hodiny včetně noci. Postupem času se objem jedné krmné dávky zvyšuje a zároveň se zmenšuje jejich počet. K normálnímu dávkování, tedy ke krmení třikrát denně, se může přejít nejdřív za čtrnáct dní, ale dost často to trvá i mnohem déle, někdy až měsíc.

V tomto období se nesmí podávat jakékoliv jádro. A stejně tak i vysoce energetická krmiva jako je třeba melasa, řepné řízky nebo i mrkev. Ale i pak je třeba začínat s těmito krmivy v co nejmenších dávkách opět šestkrát denně.

Zapomínat se nesmí ani na vodu. Ta by se měla první dny rovněž dávkovat po několika litrech.

 

Koni zotavujícímu se z podvýživy je také nutné dopřát klid a rovněž mu zajistit tepelnou pohodu.

 

U silně podvyživených koní, kteří byli opravdu doslova kost a kůže, je návrat do normálního stavu běh na dlouhou trať, který trvá minimálně deset měsíců.

 

Autor: Karel Trčálek

autor článku: Karel Trčálek

Počet přečtení tohoto článku: 3370

Zpět na výpis

Celkem záznamů: 1
|< << >> >|

Dnes má svátek  Figaro, Bobo

Narozeniny slaví >><




Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.