Kůň a dopravní předpisy

Obecná doporučení a signály paží

Koně by se nikdy neměli pohybovat vedle sebe, ale za sebou a využívat pouze pravý okraj vozovky. V čele by měl být vždy nejzkušenější kůň, či nejzkušenější jezdec, který by měl jakoukoliv změnu směru signalizovat paží. Pokud tedy jede do terénu větší skupina, je nezbytně nutné, aby se jezdci mezi sebou uměli rychle a jasně domluvit. Mělo by to fungovat tak, že první jezdec dává paží pokyny, které jezdec za ním předává ostatním a poslední ve skupině signalizuje ostatním účastníkům provozu. Zvednutí paže na delší dobu znamená, že má skupina zastavit. Několikrát krátce zvednutá paže je signálem pro zrychlení. Jinak při jakékoliv změně směru jezdec signalizuje tou paží, na jejíž stranu se chystá změnit směr, takže při odbočení vpravo zvedne pravou paži
a naopak.

Kde hledat dopravní předpisy pro jezdce na zvířatech?

Dopravní předpisy, které se zabývající se nejen jízdou na zvířatech, ale i na kolech  v České republice najdeme ve vyhlášce č. 99, §60 z roku 1989. Vyhláška upravuje kromě chování na vozovce také řádné označení koně i jezdce při snížené viditelnosti.

Reflexní a ochranné pomůcky

Reflexní pomůcky existují pro koně i jezdce, některé můžeme upevnit i na postroj. Jezdec by měl mít na zádech návlek nebo vestu fosforeskující barvy, jistě také není na škodu našít na jezdecké kalhoty lampasy v tomto barevném provedení. Kůň může mít na nohou ochranné fosforeskující bandáže, nebo můžeme na sedlo, přesněji tedy na třmeny připevnit odrazová sklíčka. Samozřejmě platí, že každý jezdec by měl mít na hlavě ochrannou přilbu, pro děti do 18ti let je nošení přilby povinné. Taková přilba může při pádu zachránit život, proto by ji měl nosit každý jezdec, bez ohledu na věk a zkušenosti.

Řidiči motorových vozidel

Pro řidiče motorových vozidel obecně platí, že pokud na vozovce vidí jezdce na koni, měli by projet kolem zvířete co nejnižší rychlostí v rámci bezpečnosti koně, jezdce i své. Řidiči automobilů by se měli vyvarovat troubení, jelikož tak hrubě ohrožují bezpečnost jezdce, jehož kůň by se mohl vylekat a splašit.

Jak se chovat na silnici?

Po silnici by měl jít kůň pouze krokem, při rychlejším pohybu hrozí uklouznutí po asfaltu - nehledě na to, že pro zdraví koňských kopyt není tento povrch zrovna ideální. Samozřejmostí je dodržovat mezi koňmi rozestupy alespoň o velikosti jedné koňské délky, a to s ohledem na bezpečnost jezdce i koně. Jezdec je alespoň trochu jištěn při pádu a právě díky odstupu má trochu času, aby se dostal na kraj vozovky, tedy co nejdále od koňských kopyt. Kůň zase v úleku může kopyty zranit koně za sebou, či jej vylekat. Při najetí  na vozovku či jejím opuštění by mělo být pro jezdce zcela automatické se rozhlédnout na obě strany, a tak se vyhnout i smrtelnému střetnutí s motorovým vozidlem. Dále doporučuji se vyvarovat rozdělení skupiny na obě strany vozovky a čekat, než vozidla projedou - je to velmi nebezpečné. Koně jsou totiž stádová zvířata a tento pud může být velmi silný, takže se může stát, že kůň v touze být u ostatních vběhne do silnice a jezdci se nepovede koně zadržet..

Chodci

Pokud musíme projet okolo skupiny lidí, vždy bychom měli zachovat určitý odstup a nejezdit okolo skupiny moc těsně, aby nedošlo ke zbytečnému poranění (například ke šlápnutí na nohu) někoho ze skupiny.

Co by měl jezdec dále znát?

Pro případ úrazu jezdce či procházejících osob je žádoucí znát alespoň základy první pomoci.

Vlastní zkušenosti

Díky mým častým vyjížďkám do okolí mohu říci, že setkání s koněm na vozovce je pro řidiče motorových vozidel neobvyklým a vítaným zpestřením jízdy. Téměř vždy jsem se tak setkala s velmi ohleduplným chováním. A ohleduplné řidiče přeji Vám všem, kteří jste se rozhodli těšit se krásnou krajinou z pohledu na koňském hřbetu.

Autorka: Petra Hanáčková