Americké rodeo

Historie rodea

Prvopočátky zrodu amerického rodea musíme hledat až na amerických prériích. Jsou zakořeněny v tvrdé práci kovbojů, při které byli muži odkázáni jen sami na sebe a svého koně, popřípadě na přízni počasí, které jejich činnost mnohdy ztěžovalo. Ostřílení chlapíci museli hlídat stáda krav spásající travnaté pláně, značkovali telata a zvířectvo naháněli do ohrad - jako před dvěmi sty lety je tomu tak i dnes. Systém se ve své podstatě nezměnil, nepočítáme-li technické výdobytky, které přinesla moderní doba. Koně byli nahrazení terénními automobily, avšak westernoví nadšenci starou slávu kovbojské šichty opět vzkřísili.

Jejich podíl založení nového sportovního odvětví není však jen jednostranný. Už v 19. století se mladíci v Arizoně poprvé utkali, aby si změřili své síly, um a dovednosti. Rodeo se potom postupně rozšiřovalo dál i do oblastí, kde se dobytek nikdy před tím nechoval. V dnešní době Američané tento sport považují za národní a koná se na všech úrovních.

Současnost amerického rodea

Americké rodeo se úspěšně rozšířilo i směrem na východ, což je znamení, že i v dnešní době si i čeští nadšenci a fandové mohou „vyhodit z kopýtka". Zájemci o historii USA a osidlování Ameriky se sdružují do společnosti Rodeo Corral založené už v roce 1993, jenž je registrovaná v organizaci Westernes International (WI). Stále nové a nové talenty se objevují v pravidelné soutěži Pohár České republiky.

Jak je jistě čtenáři jasné, v rodeu hraje významnou roli kůň. V USA jsou užívána klasická westernová plemena jako je například Quarter horse, Paint horse či Appaloosa. Na české rodeové scéně se však můžete setkat mimo těchto koní i s jinými - výjimkou v našich krajích tedy není anglický plnokrevník, hucul nebo běžný český teplokrevník.

Současné rodeo coby sportovní disciplína má pět základních částí: jízda na koni bez sedla, jízda na neosedlaném býku, lasování telete, zápas s telecím býčkem a zkrocení osedlaného divokého koně (kde musí jezdec setrvat nejméně deset vteřin). Tato klání jsou doplňována dalšími, vedlejšími disciplínami, jako je například rychlostní dostih kolem třech barelů (barel racing).

Předepsané jsou i určité parametry, které se musí dodržovat: tak například corral musí mít měkký písčitý povrch či hrazení nesmí nikde na svém povrchu mít ostré hroty, aby nedošlo k poranění jak jezdců, tak zvířat. Nezbytností je i předepsaný oděv, pro který je důležitý dlouhý rukáv, westernový klobouk a jezdecké boty (v naší zemi dobře známé pod obraznou přezdívkou „koně").

Ožehavé téma: dochází k týrání zvířat?

Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně a dala by se na ní napsat spousta úvah. Američané tvrdí, že na rozdíl od španělské a mexické corridy se na americkém rodeu nejedná o zabíjení či jakékoliv jiné trápení zvířat. Zranění hrozí v podstatě jen jezdci. Názory veřejnosti, a to hlavně evropské, se však liší. V protestech se setkáváme s postoji věc přímo označující jako týrání zvířat. Vraťme se spolu do minulosti, kdy Nadace na ochranu zvířat a Institut Nadace na ochranu zvířat i podle vyjádření Ústřední komise pro ochranu zvířat veřejně vystoupily proti akci AMERICKÉ RODEO, konané v Praze 22. června 2005. Označily tuto věc za rozporuplnou se zákonem. Akce se však i přes protest těchto organizací nakonec konala ve vysočanské Sazka Aréně.

Zbývá jen jediné - každý si musí na danou věc udělat názor sám. Pokud si však chce člověk to pravé, nefalšované rodeo užít, nechť odcestuje třeba do amerického státu Texas. Zde se tento sport provozuje v každém větším městě, ale ta rozhodně největší akce se koná ve městě Houston. Vždyť v které jiné americké metropoli se vydá ročně deset milionů dolarů na stipendia mladých farmářů?

Autorka: Lucie Němcová