• Profil mazlíčka

15. listopad 2006 13:24:01

Někdy na konci roku 2006 za mnou byla moje "malá" jezdkyně (tehdy už sedmnáctiletá) naposledy a to proto, že zrovna ten den tu byl jakýsi pochybný kovář, tkerý mě doslova a do písmene TÝRAL!!! Vztekal se, že mu nedržím nohy, ale to co mi dělal!!! To by nohy nedržel žádný kůň!!! Narval mi do huby drát, který vedl za uši. Do drátu zamotal kus latě a tou otáčel a drát se zkracoval a mě trhal koutky huby do krve, měl jsem jí vytáhlou až neuvěřitelně do tváře, široce rozevřenou hubu, ze které mi tekla krev už proudem a měl jsem bělmo v očích! Moje "malá" jezdkyně se mě ještě v této chvíli snažila uklidňovat. Poté mi ten rádoby kovář zamotal zvedlou zadní nohu do ocasu, abych prý nemohl kopat!!!! No a když jsem už strachy šílel a doslova bojoval o život, tak mě přetáhl několikrát kovářskými kleštěmi do hlezen a nakonec přez kříž a záda!!!! A že se pořádně rozpřáhl!!!!! To ale už panička nemohla vidět!!! Odešla do auta, kde čekala na svého tehdejšího přítele a kamarádku, kteří u mě a ostatních koní i nadále zůstali a pomáhali v této TYRANII!!! Nová majitelka si šla pak s mou "malou" jezdkyní promluvit a že prý se musíme ostrouhat a že jak jinak to má dělat! Má "malá" jezdkyně na ní ale právem spustila, že u ní jsme vždy nohy drželi!!! Že prostě máme špatné zkušenosti a kováře se bojíme a že potřebujem uklidňovat a ukázat, že se nic neděje a né děsit a mlátit!!!! I když nová majitelka nebyla na mou "malou" jezdkyni nijak naštvaná a brala to prostě tak, že na tuhle "její křivdu", jak to nazvala, zapomene, tak má "malá" jezdkyně jí řekla, že lituje že nás děda prodal právě do těchto podmínek a že už nikdy nepřijede! Nová panička jí uklidňovala, že už jsme prý v pohodě a ani nevíme, že se něco dělo, že už se klidně pasem a ať se jde na nás podívat a ať se jde se mnou rozloučit, než zase přijede, že já za to přece nemůžu!!! Ona jen odpověděla, že má pravdu! Že ty koně opravdu nemůžou za to, že jejich nová majitelka chce ušetřit pár stovek a tak na strouhání pozve pošahaného agresivního souseda, co si hraje na koňáka!!!
Od té doby jsem mou "malou" jezdkyni už nikdy neviděl :-( Prý na mě ale pořád myslí a doufá, že ještě někde žiju a že bude mít možnost mě ještě alespoň jednou vidět a i po těch letech se se mnou bude moci rozloučit...

21. leden 2005 13:13:25

A je to tu. Mé "malé jezdkyni" je už patnáct let a před půl rokem nastoupila na střední školu, kvůli které je na intru. Domů jezdí v pátek pozdě večer a odjíždí v neděli odpoledne. Tento okamžik prostě musel přijít. Dne 21.1.2005 mě a Dianu paničky děda prodal do Truzenic za Mostem. Párkrát tam za mnou panička byla, naposledy ale v roce 2006, kdy mě před jejíma očima nějaký pochybný kovář doslova a do písmene týral!!!

13. srpen 2004 13:10:41

Panička se mnou od oného osudného cvalu po poli zažila spousty a spousty krásných chvil, výjížděk a zážitků. Také ještě pár pádů a situací, kdy jsem jí nervoval a zlobil. Často na mě vzpomíná a tak když bude čas, zapíše sem do denníčku nějakou vzpomínku na mě :)

5. září 2001 13:01:36

Moje malá jedenáctiletá jezdkyně mě vzala na procházku na ruce na uzdečce. Vzala si baťůžek na záda a dala si do něj čištění a háček na kopyta :)) Cestou jsem se několikrát válel a jí napadlo, že když budu vstávat, tak na mě naskočí! Strach z toho, že pojede sama uprostřed polí jí to ale nedovolil. Bála se, že se rozeběhnu a ona spadne... Nakonec jsme ale vylezli na kopec mezi poli a šli jsme ve vyjetých stopách od traktoru. Já jsem šel ve stopě pneumatiky a má jezdkyně po "ostrůvku", který traktor nechává mezi koly. Zastavili jsme se a já se pásl a jí napadlo, že na mě vyskočí. Chvíli bojovala se strachem a pak se na mě vyhoupla! Já jsem zvedl hlavu, obhlídl situaci a pásl se dál :) Má malá jezdkyně měla děsnou radost, že jsem v klidu! Pak jsme jeli ještě kousek nahoru, najeli na pole svažující se z kopce dolů směřující k vesnici. Má jezdkyně mě pobídla do cvalu a držela se jako klíště. Já cválal a držel jsem si tempo. Ona měla neuvěřitelnou radost z toho, že překonala svůj strach a při cvalu se hlasitě smála a do toho brečela štěstím! Najednou ve mě cítila neuvěřitelnou důvěru a ta jí od tohoto dne zůstala už napořád! Od této chvíle jsem pro ní byl kůň číslo jedna a takovým už pro ní navždy zůstanu!

1. srpen 2001 12:59:14

Moje malá jedenáctiletá jezdkyně už má radost z toho, že na mě jezdí i ven, ale strašně se bojí a cválá na mě jen do kopce nad vsí po asfaltové silnici! Nyní v dospělosti se za to hrozně stydí a obviňuje její tehdejší dospělý dozor, že jí nechali na mě cválat kilometry po asfaltu a hnát mě i když jsem nemohl a nohy mě z toho bolely a nejednou jsem kulhal!

15. březen 2001 12:57:33

Moje malá jezdkyně na mě už jezdí i cválá. Zatím ale jen v ohradě, ale má strašněj strach z ohradníku, před ježděním raději 3x zkontroluje, zda je vyplej, zamyká garáž, kde je zdroj a klíč nosí u sebe. I přez to když se přiblížím k ohradníku na méně jak 2 metry, tak ji zachvacuje panika a několikrát ze mě dokonce seskočila za jízdy.

10. únor 2001 12:56:09

Po osmi měsících si na mě moje malá jezdkyně opět sedla, na lonži a jen na chvíli. Potom z toho byla celá nadšená a byla rozhodnutá opět začít jezdit.

17. červen 2000 12:50:11

Za těch pár let co jsem bydlel v Kostomlatech se na mě vstřídalo spoustu lidí, co chtěli rajtovat, a všechny do jednoho jsem několikrát schodil. V červnu roku 2000 jsem shodil svou téměř 11letou jezdkyni, které mě její děda koupil, když jí bylo sedm let. Ona jezdila bez sedla a ani jsem jí shodit nechtěl, jen nás Diana natlačila na ohradník, který někdo zapnul, já dostal ránu a vystartoval dopředu. Jezdkyně byla sehlá k Dianě a jak neseděla pořádně, tak spadla, zamotala se do otěží a já jí táhl za sebou! Měla do krve sedřená záda, naprasklou pánev a strašně jí to bolelo. Celé prázdniny chudinka chodila o berlích!

13. srpen 1996 12:46:31

Asi před půl rokem jsem se dostal do Světce k nejmenovaným lidem. Začali na mě a Dianu jezdit dvě malé holky (6 a 7let), protože nás chtěl jejich děda koupit. Sice jsme oba malí koně, ale absolutně nevhodní pro děti. Nakonec nás koupil a dal za nás 25 000,- ZA KAŽDÉHO!!! Takovou hodnotu jsme rozhodně neměli, natož v té době kdy 25tis. byly o dost větší peníze, než jsou dnes. Byli jsme opravdu nevychovaní a řekl bych, že minimálně já jsem byl nebezpečný.

30. srpen 1989 12:43:42

Narodil jsem se 30.8.1989 v divokých stádech. Byl jsem ještě s pár koňmi odchycen a prodán, já a o 4 roky mladší kobylka Diana jsme se dostali do cirkusu Berousek, kde jsme byli několik let. Diana vozila děti a já vystupoval.